"Vojenské kontroly mezi Českou republikou a Běloruskem jsou poměrně časté," řekl pro natoaktual.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Jak dodal, umožňuje to takzvaný Vídeňský dokument z roku 1999, podle kterého mají účastnické státy možnost kontrolovat vojenská zařízení a počty techniky ostatních zemí.
Dvoudenní inspekce potrvá do čtvrtka. Během dvou dní chtějí inspektoři navštívit 4. brigádu rychlého nasazení v Žatci, leteckou základnu v Čáslavi nebo tankový prapor v Přáslavicích u Olomouce.
Součástí inspekce jsou i pozorovací lety nad vojenskými prostory Libavá, Hradiště a Brdy, který si Spojené státy vybraly jako vhodné místo pro umístění své radarové základny protiraketového systému.
V těchto místech může inspekční tým vstupovat do vojenských objektů a zařízení, pozorovat a zaznamenávat probíhající vojenské aktivity ze země i ze vzduchu. "Cílem této inspekce je prověřit aktuálně probíhající vojenské aktivity, činnost útvarů, jednotek a zařízení ozbrojených sil," dodal Pejšek.
Česká republika je povinna přijmout tři takovéto inspekce a jednu ověřovací návštěvu každý rok. Naopak Česko provádí podobné inspekce podle společného plánu NATO. Letos v únoru čeští inspektoři zkontrolovali Chorvatsko a v březnu právě Bělorusko.
To je přitom někdy označováno za poslední diktátorský režim v Evropě. Současný běloruský vládce Alexandr Lukašenko, který byl loni potřetí v řade zvolen prezidentem, soustředil od roku 1994 ve svých rukách veškerou moc, tvrdě potírá jakoukoli opozici a potlačuje svobodu tisku i slova.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a států OBSE smluvním státům včetně Česka ukládá zveřejňovat údaje o struktuře ozbrojených sil od úrovně praporu až po nejvyšší velitelské stupně, o otevřených názvech útvarů a velitelství, jejich umístění, počtech osob, výzbroje a bojové techniky.
Informace, které si státy mezi sebu předávají, ověřují inspektoři přímo u vojenských jednotek nebo během cvičení a pozorovacích letů.
Smlouva zároveň určuje kvóty, kolik zbraní může každá země mít. Pro Českou republiku tak smlouva stanovuje například maximálně 957 tanků, 1367 obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů, 230 bojových letounů nebo 50 úderných vrtulníků. - více zde
