„Svět sleduje Saddáma Husajna, aby viděl, zda uvede své činy do souladu se slovy, která pronesl. Naše sbory zůstávají silné a připravené, pokud tak neučiní,“ řekl Clinton v Bílém domě v toskovém prohlášení pro tisk.
Přitom vyjádřil uspokojení nad návratem zbrojních inspektorů OSN zpět do Bagdádu. „Je to nejlepší řešení, ovšem za podmínky, že budou moci vykonávat svou práci bez překážek a že s nimi bude irácká strana plně spolupracovat.“
Americký prezident Bill Clinton rušil útok na Irák dvakrát. Poprvé jej odložil v sobotu 14.11. ve 14 hodin SEČ na neděli. Podruhé byl útok odvolán v neděli ráno, kdy Bagdád zaslal dva dopisy upřesňující, že obnovení spolupráce s OSN je bezpodmínečné. Americké vojenské síly, které směřují do Perského zálivu, se pravděpodobně v příštích dnech otočí a vrátí se zpět.
Americké vojenské síly, které směřují do Perského zálivu, se pravděpodobně v příštích dnech otočí a vrátí se zpět. Sdělil to v pondělí americký ministr obrany William Cohen.
“Síly, které ještě nedorazily (do Zálivu), budou podle všeho vyzvány, aby se v příštích dnech vracely zpět (do USA),“ řekl Cohen. Zdůraznil, že posily, které jsou již na místě, včetně strategických bombardérů B-52 a B-1, zůstanou v oblasti.
Brzy, v následujících dvou týdnech nebo možná trochu později, se uvidí, zda irácký prezident Saddám Husajn hodlá respektovat své závazky. „Myslím, že všichni pochopili, že pro Saddáma Husajna jde o jeho poslední vystoupení,“ řekl Cohen k Saddámově víkendovému příslibu plně a bezpodmínečně spolupracovat se zbrojními inspektory OSN.
Šéf Pentagonu tak nepřímo pohrozil Bagdádu, že spojenecké síly udeří ihned po další případné obstrukci ze strany Iráku, jak to dnes uvedl britský premiér Tony Blair. Ten varoval Irák, že příště bude napaden bez jakéhokoli dalšího varování a vyjednávání.
Irák nyní musí „rozhodně“ předat mezinárodnímu společenství „zvláštní dokument“ o jeho někdejších zásobách chemických zbraní, který vždy odmítal vydat zbrojním inspektorům OSN. Uvedl to dnes v New Yorku představitel USA v OSN Peter Burleigh.
Požadovaný dokument je údajně výčtem chemických zbraní, které měl Irák v době své války s Íránem v letech 1981 až 1988. Byl objeven zbrojními inspektory OSN v červenci v trezoru generálního štábu iráckého vojenského letectva. Bagdádské vedení tehdy prohlásilo, že dokument „nikdy nevydá“ z důvodu národní bezpečnosti.
Inspektoři OSN se mají vrátit do Iráku v úterý.
USA v neděli zastavily přesun posil do Perského zálivu, ale ujistily Irák, že bude vojensky napaden, nebude-li plně spolupracovat se zbrojními inspektory OSN, jak v sobotu slíbil. Oznámil to mluvčí Pentagonu Mike Doubleday.
Více než 50 amerických bojových letadel, mezi nimiž je 12 radary nezachytitelných stíhaček F-117A a 40 stíhaček F-15 a F-16, které již byly na cestě do zálivu, zůstane až do dalšího rozkazu na základnách v Evropě.
Některá z letadel, například bimbardéry B-52 a B-1B prý již dorazily na základny v Indickém oceánu a Perském zálivu a tam také zatím zůstanou.
Americké zdroje uvádějí, že Pentagon má v Perském zálivu již 180 bojových letadel a 15 lodí, mezi nimi letadlovou loď Eisenhower. Ze sedmi z těchto plavidel je možné vystřelit rakety dlouhého doletu Tomahawk.
Irák ustoupil
Irák v pátek 13. 11. oznámil, že hodlá odpovědět kladně na dopis, který prezidentu Saddámovi Husajnovi Annan adresoval po nočním jednání s Radou bezpečnosti.
Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Perského zálivu stále směřuje letadlová loď a další posily. USA se připravovaly na raketový útok, kterého se mělo zúčastnit 300 bojových letadel a 20 lodí.
Irák vyvolal krizi 31.října, když přerušil spolupráci s inspektory, a byl ochoten ji obnovit pouze tehdy, zahájí-li OSN revizi sankcí, kterým je Irák vystaven od roku 1990.
Annan na otázku novinářů, zda obsah dopisu od Saddáma Husajna, který mu předal irácký velvyslanec a který obsahuje souhlas s obnovením spolupráce s inspektory, uspokojuje požadavky OSN, odpověděl: „Podle mého názoru ano.“
Vzápětí však poznamenal, že rozhodující slovo bude mít Rada bezpečnosti OSN.
Rozhodnutí Bagdádu ustoupit již s ulehčením přivítalo ruské ministerstvo zahraničí, zatímco reakce mluvčího britského premiéra Tonyho Blaira byla opatrnější.
“Moskva to považuje za důležitý krok k urovnání situace kolem Iráku politickými prostředky,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Zároveň se dodává, že Rusko nadále udržuje „aktivní kontakty se všemi hlavními městy, jichž se to týká, a s generálním tajemníkem OSN“.
Blairův mluvčí konstatoval, že rozhodnutí Iráku pokračovat ve spolupráci s inspektory OSN musí být bezpodmínečné, pokud se Bagdád chce vyhnout bombardování. „Nemohou o tom být žádná jednání. Odvrátit to (bombardování) může jen bezpodmínečný souhlas.“
Dosavadní vývoj
USA a Velká Británie se znovu společně postavily proti Iráku. „Evropa by se měla více podílet na bezpečnosti Západu, pokud chce udržet angažovanost USA na starém kontinentu,“ uvedl v pátek britský premiér Tony Blair v prohlášení, které zveřejnil americký deník The Washington Post. Blair v jiném článku, který zveřejnil britský deník The Daily Mirror, obvinil Saddáma Husajna, že lhal o irácké výzbroji a že vědomě provokuje.
„Saddám je stále nebezpečnější a méně předvídatelný. Stále více provokuje a hrozí svým sousedům... Nemůžeme tyto provokace tolerovat, ani nereagovat, zatímco on posiluje své zbraně hromadného ničení,“ řekl Blair v době, kdy jsou americko-britské údery proti Iráku na spadnutí.
USA rozmístily v Perském zálivu více sil, než bylo původně oznámeno. Zatímco ještě ve středu Pentagon hovořil o 84 letounech a 3000 vojácích, tak nyní počítá Washington s údernou silou 139 vojenských letounů a 5000 příslišníků armády USA.
Největší kontingent v počtu 3500 mužů se podle mluvčího amerického pozemního vojska Lewise Boona dnes teprve přesouvá ze základny v americkém Fort Stewart v Georgii do Kuvajtu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin prohlásil, že Bagdád může celou krizi odstranit pouze obnovením souhlasu se zbrojními inspekcemi OSN.
Sýrie, Egypt a dalších šest států Perského zálivu, které jednaly v katarském Dauhá, vyzvaly Irák, aby se plně podřídil rezoluci Rady bezpečnosti OSN, nebo bude nést odpovědnost za následky případného konfliktu.
Přes pokračující jednání dochází k posilování vojenských sil USA a Velké Británie v Perském zálivu. Jistý západní diplomat prohlásil, že se nebude jednat o chirurgickou operaci, ale o masivní ofenzívu. Vojenská síla USA v zálivu čítá na 300 letadel včetně 18 bombardérů B-52 a B-1 a dalších 12 "neviditelných“ bombardérů F117-A. Námořní síly sestávají z dvaceti lodí včetně dvou letadlových. Nynějších 1500 vojáků bude posíleno dalšímy 3000. K možné vojenské akci se vyjádřila americká ministrině zahraničí Madeleine Albrightová slovy, že důvodem možného útoku bude zabránit Iráku opatřit si další zbraně a ohrožovat sousedy. Také generální tajemník OSN Kofi Annan reagoval na vyhrocení situace zkrácením cesty po severní Africe a ve čtvrtek se vrátil do New Yorku. Údajně ale neplánuje cestu do Bagdádu.
V současné situaci (na rozdíl od krize roku 1991) se žádná arabská země nehodlá zúčastnit možného útoku na Irák, a to ani před sedmi lety Irákem napadený Kuvajt. Iracká vládní strana Baas ve čtvrtek vyzvala Araby k zahájení svaté války (džihádu) proti USA. Na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN svolané Ruskem se RB rozhodla nepodpořit vojenskou akci proti Iráku.
Rusko samo kategoricky odmítá použití síly vůči Iráku s cílem přinutit jej ke spolupráci s vojenskými inspektory OSN. Na dnešní tiskové konferenci v Moskvě to oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Jakuškin.
Uvedl, že prezident Boris Jelcin ve čtvrtek zaslal dopis iráckému vůdci Saddámu Husajnovi. Vyjádřil v něm údajně obavy ohledně krize kolem Iráku, jemuž Spojené státy vyhrožují nálety, pokud nesplní rezoluce OSN. Ty Bagdád mj. zavazují, aby umožnil inspektorům OSN přístup ke všem vojenským technologiím na iráckém území.
Podle Jakuškina rozhodnutí Bagdádu z 31.října ukončit spolupráci s týmem inspektorů OSN pátrajících po zbraních hromadného ničení znamená „vážnou ránu pro proces stabilizování situace“.
“Nyní se proces vyvíjí takovým způsobem, že pokud nebude politické řešení rychle nalezeno, hrozba použití zbraní se může stát reálnou,“ konstatoval Jakuškin. Rusko je kategoricky proti silové variantě, dodal.
Rusko, které má dlouhodobé vztahy s Bagdádem a díky nim také značné finanční pohledávky vůči Bagdádu, je již tradičně proti vojenskému úderu na Irák.
Podle západních pozorovatelů je však nynější odpor Ruska přece jen o něco slabší než v dřívějších krizích kolem této arabské země v Perském zálivu.
Agentura AP uvedla, že Pentagon již začal plánovat možné útoky na strategické cíle, které byly bombardovány roku 1991, mezi něž patří především chemičky, zbrojovky a sídlo iráckých bezpečnostních služeb v Bagdádu.
