Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Inspektor Blix odešel do důchodu

  9:46aktualizováno  9:46
Po třech letech se zbrojní inspektoři OSN dočkali nového šéfa. Švéda Hanse Blixe od počátku července nahrazuje Řek Demetrius Perricos. Členům Monitorovací, ověřovací a inspekční komise (UNMOVIC) není neznámý. Dosud působil jako zástupce Blixe, který odchází do důchodu.

Sedmašedesátiletý řecký jaderný expert Demetrius Perricos začínal v řadách expertů OSN v roce 1972 jako inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Od osmdesátých let vedl týmy MAAE, které kontrolovaly jaderné programy například v Severní Koreji či Pákistánu.

Záhy začal spolupracovat s Blixem, zejména po válce v Zálivu v roce 1991, kdy se podílel na monitorování zbraní hromadného ničení v Iráku.

K UNMOVIC se Perricos připojil v květnu 2000. Od letošního ledna byl Blixovým zástupcem a ředitelem oddělení plánování a operací.

Nyní na Řeka čeká post šéfa zbrojních inspketorů. O jeho jmenování do nevděčné a mnohými kritizované funkce bylo rozhodnuto 10. června.

Čerstvý pětasedmdesátník a dosavadní lídr zbrojních inspektorů Hans Blix se totiž rozhodl odejít do důchodu.

Švédský doyen, který UNMOVIC vedl od března 2000, byl během inspekcí v Iráku nejsledovanější postavou, vedle generálního ředitele MAAE Muhammada Baradeje.

Právník Blix byl mimo jiné členem švédské delegace na ženevské Konferenci o odzbrojení (1962 až 1978). Na domácí politické scéně to dotáhl až na ministra zahraničních věcí v letech 1978 až 1979.

Svou poslední, čtvrtou zprávu o Iráku přednesl v Radě bezpečnosti OSN 5. června. Konstatoval, že týmy UNMOVIC a MAAE zakázané zbraně v Iráku nenašly.

"To však neznamená, že tam nemohou být," podotkl Blix, který nedávno přiznal tlak na inspektory ze strany Američanů před válkou v Iráku.

Podle Blixe je teoreticky možné i to, že Iráčané skutečně zbraně hromadného ničení zničili už v roce 1991.

Irák v minulosti zakázané zbraně vlastnil, což svržený irácký prezident Saddám Husajn vůbec poprvé přiznal až 17. března 2003.

Existence zakázaných zbraní byla hlavním důvodem invaze spojenců do Irák a jednou z příčin téměř třináct let trvajících protiiráckých sankcí.

Obavy utvrzovala dvěstěosmdesátistránková zpráva zbrojních inspektorů z ledna 1999, kteří měli od roku 1998 do Iráku znemožněn vstup po spojenecké operaci Pouštní liška.

Bagdád inspektory vpustil do země až 27. listopadu 2002. Podle závěrečné zprávy provedli během 15 týdnů 731 inspekcí na 411 místech.

I přes širší kontrolní pravomoci dané rezolucí číslo 1441 experti UNMOVIC a MAAE zakázané zbraně do svého odvolání 18. března 2003 nenašli.

Důkazy o existenci zbraní hromadného ničení nyní v Iráku hledají experti USA a Británie. Opětovný návrat inspektorů OSN je zatím nejistý.

Šéf mezinárodních inspektorů Hans Blix předložil Radě bezpečnosti OSN první zprávu o postupu prací v Iráku. (26. listopadu 2002)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.