Z manipulace fotkami, k nimž se v minulosti fotografové Reuters přiznali například ve válce v Libanonu roku 2006, obvinil agenturu například ruský server Fishki.net.
Jeho podezření se týká mimo jiné dvou sérií snímků z Gori. První z nich zachycuje pár postarších obyvatel u těla svého zabitého příbuzného. Zatímco na FOTOGRAFII 1 (viz dole) je sloupek blízko oběti, na FOTOGRAFII 2 se zdá být vzdálen několik metrů. Před tělem na druhé fotce podle ruského serveru navíc přibyla větev s jablkem, upozorňuje server.
FOTOGRAFIE 1
FOTOGRAFIE 2
Rusům se nelíbí ani další série snímků. Na FOTOGRAFII 3 přenášejí gruzínští záchranáři mrtvou ženu a pod jejich nohama leží jedna z obětí. FOTOGRAFIE 4 ukazuje naříkajícího gruzínského muže u trosek svého domu. Na FOTOGRAFII 5 je však ten samý muž, tentokrát ale svlečený, u těla mrtvého Gruzínce z FOTOGRAFIE 3. Ten je v jiné pozici, přikrytý dekou. Podle ruského serveru jsou proto některé ze snímků jasně zinscenované, aby byly efektivnější.
FOTOGRAFIE 3
FOTOGRAFIE 4
FOTOGRAFIE 5
Chuchma: Je to přinejmenším zarážející
"Ty detaily, na něž servery upozorňují, jsou přinejmenším zarážející. Zejména, co se přemísťování osob týče. Agentura Reuters by se k nim měla vyjádřit," sdělil iDNES.cz Josef Chuchma, který o fotografii dlouhodobě píše i přednáší na FSV UK.
Pokud by se manipulace prokázala, jednalo by se podle něj o prohřešek srovnatelný s digitálním přidáváním kouře nad bombardovaný Bejrút, ke kterému se Reuters přiznala v roce 2006, či známou montáž z irácké Basry od fotografa LA Times Briana Walského. - čtěte více o prohřešcích světových fotografů
Podle Chuchmy ve válce pro fotografy více než jinde "účel světí prostředky", ale manipulace s mrtvými těly je neetická. "Nakonec ta manipulace beztak poškodí to, čemu měla pomoci," dodává Chuchma. Když se totiž inscenace byť jen jedné fotky potvrdí, ohrožuje to důvěryhodnost ostatních.
Neff: Mrtví tam evidentně byli
David Neff, který jako válečný fotograf působil mimo jiné v balkánských konfliktech, Iráku a Afghánistánu, je v hodnocení opatrnější. "Já jsem ty fotky viděl a přišly mi autentické. Ti mrtví tam evidentně byli. Samozřejmě můžou mít místní lidé tendenci trochu pózovat a přehrávat," řekl Neff iDNES.cz.
Autorem většiny snímků z Gori je fotograf gruzínského původu David Mdzinarishvili. Právě původ fotografa je podle Neffa obecně důvodem, proč jsou někdy první agenturní snímky z konfliktů nedůvěryhodné.
"Agentury zaměstnávají místní fotografy, kteří jsou autoři prvních záběrů. Zejména v arabských zemích z toho pak může vzejít propaganda," říká Neff.
Reuters se brání, posílá sekvenci fotek
Agentura Reuters později poslala redakci iDNES.cz své vyjádření. "Nařčení, že snímky Reuters vyfotografované v Gruzii po bombardování obytného domu v Gori jsou zinscenované, není pravdivé. Je to vidět na sekvenci snímků, které fotograf učinil po explozi," sdělila iDNES.cz agentura prostřednictvím místního ředitele Toufika Dallala.
Sekvence ukazuje, že FOTOGRAFII 5 s polonahým plačícím Gruzíncem předcházel přirozený vývoj. Kritici se však stále mohou ptát, proč je na těchto fotkách muž svlečený a na další oblečený a jestli to není součástí "dramatizace".
Zcela vysvětlena není ani první série s postarším párem. Podle účastníků internetových diskuzí ale může být jiná poloha těla klam způsobený použitím objektivu s jiným ohniskem. Není ostatně jasné, jaký by mělo záměrné posunutí oběti smysl.
Gruzínsko-ruský konflikt každopádně ukázal, že moderní válka je rovněž válkou informací a je nutno vyhodnocovat je obezřetně. Slovenský server Prop.sk, který píše o konfliktu pro-rusky, například zpochybňuje FOTOGRAFII 3 (viz výše), protože na ní "mrtvá žena svírá ruku sestřičky". To by bylo samozřejmě nemožné. Jenže podle původního popisu Reuters je žena na fotce pouze zraněná.
