„Kampaň HateFree Culture byla součástí tříletého projektu financovaného z takzvaných Norských fondů, který skutečně - a plánovaně - koncem dubna skončil. Některé aktivity však v rámci udržitelnosti běží dále,“ uvedl Houdek. Jedná se například o zavádění mediace do škol nebo šíření příkladů dobrých praxí v sociálním začleňování.
„Pokračujeme ve zveřejňování článků a inspirativních příběhů z Česka i zahraničí. Věnujeme se samozřejmě dále vyvracení hoaxů, pořádáme různé kulturní a vzdělávací akce po celém Česku a jsme také distribučním partnerem některých filmů, aktuálně například časosběrného dokumentu Máma z basy,“ popsal aktivity Houdek.
Iniciativa například v pátek na svém webu vyvrátila fámu o tom, že Romové nemusejí platit za máslo, která se několik týdnů šířila po Facebooku. Evidentní nesmysl sdílely téměř čtyři tisíce lidí a vyvolal řadu reakcí - od kritiky vůči autorovi až po výhrůžky Romům.
„Hoax o másle pro Romy zdarma je z rubriky fám, které vznikly záměrně jako parodie. Jeden z uživatelů parodoval známý starší hoax o lécích zdarma pro romské pacienty, zveřejnil to formou postu na svém facebookovém profilu a příspěvek se začal masivně šířit,“ vysvětlil Houdek.
Stále podle něj existuje hodně lidí, kteří podobným zprávám uvěří a nerozpoznají v nich ironii a vtip. „Možná je to proto, že to odpovídá jejich vidění světa a tomu, co očekávají. A tak mu prostě věří. Mnoho lidí, kteří nejsou příliš internetově zkušení, současně může většinu věcí, co se píše na internetu, považovat za pravdivou. Nenapadne je, že by si to mohl někdo vymyslet,“ uvedl.
„Podle našich dat za zhruba poslední dva roky se situace v souvislosti s Romy na internetu až na drobné výkyvy pozitivně nezměnila. Analýzy diskusí na českém internetu ukazují, že Romové jsou stále skupinou, na jejíž účet je napsán nejvyšší poměr negativních nebo nenávistných komentářů,“ popsal Houdek.
Přesto hoaxy, které HateFree v posledních měsících nejčastěji vyvrací, se týkají především muslimů a běženců. „Zajímavé je, že se na rozdíl od uprchlíků nebo muslimů Romů v diskusích málokdy někdo zastane. Pozitivních komentářů na jejich adresu se objevuje minimum, většinou pak pocházejí od samotných Romů,“ podotkl koordinátor.
„Neříkáme lidem, co si mají myslet“
Kampaň HateFree byla spuštěna v rámci Agentury pro sociální začleňování na Úřadu vlády v listopadu 2014 a peníze získávala z osmdesáti procent z Norských fondů. Celý projekt stál 40 milionů, z toho putovalo osm milionů z českého státního rozpočtu. Jeho cílem je vystupovat proti násilí z nenávisti a vyvracet fámy a nenávistné předsudky vůči různým skupinám obyvatel. Na samotné HateFree Culture šlo osm milionů.
Tresty za hanlivé nápisyNa fasádách některých pražských kaváren a obchodů zapojených do kampaně HateFree se loni v dubnu objevily nacistické symboly a výhružné nápisy. Soud pětici mladíků potrestal podmínkami (více čtěte zde). |
Chvojka v únoru iniciativě vyčítal neúčinnost a nesrozumitelnost pro jiné lidi, než jsou intelektuálové a studenti (více čtěte zde). O měsíc později Chvojkova náměstkyně Martina Štěpánková uvedla, že se na jaře 2018 rozjede nová kampaň proti rasismu a projevům nenávisti (podrobnosti najdete zde).
Podle Houdka je u podobných projektů konfrontujících veřejnost s předsudky nutné počítat s kritikou a negativními reakcemi. Na HateFree směřovaly od některých politiků i části veřejnosti.
„My jsme se vždy kritickými komentáři poměrně důsledně zabývali - pokud byly konstruktivní - a často je reflektovali. Naším cílem není lidem říkat, co si mají myslet, ale ukázat jiné pohledy, poskytovat informace a dát jim tak možnost si utvořit vlastní názor,“ uvedl.
Podle něj se povedlo nastolovat důležitá témata a vést o nich „moderovanou diskusi“. „V době, kdy začala takzvaná uprchlická krize, jsme byli schopni pružně reagovat na zaplavení českého on-line prostoru hoaxy a manipulacemi, a je to služba, ve které pokračujeme i nadále,“ dodal Houdek.
