Ročně lékaři vyspraví pomocí stentů cévy zhruba devíti tisícům pacientů. U třiceti procent z nich však metoda po čase selže a problémy se srdcem se objeví znovu. Organismus některých pacientů se totiž cizímu tělesu brání, a tak v místě začnou růst buňky, které původně rozšířené místo znovu zúží.
Experti: Jak tomu zabránit?
Minulý týden představili kardiologové v Brně metodu, která zvyšuje účinnost této léčby. Nová látka Sirolimus brání tomu, aby pacientům stent zarůstal. Stent se do této látky "zabalí".
Sirolimus, který byl objeven na velikonočních ostrovech, se původně užíval u pacientů po transplantaci ledvin proti zánětům. Později vědci zjistili, že účinkuje i proti zhoubnému bujení. Na myšlence využít lék při prevenci cévních potíží začali pracovat před několika roky.
Zákrok na srdci při plném vědomí
Na operačním stole v katetrizační laboratoři leží Josef Piroch. S očima otevřenýma vnímá vše, co se kolem něho děje, a není toho málo.
Profesor Michael Aschermann, kardiolog z Všeobecné fakultní nemocnice, se mu se svým asistentem pokouší pomocí katétru spravit cévy zásobující srdce, které po šestnácti letech začaly znovu vypovídat poslušnost.
Tehdy lékaři udělali Josefu Pirochovi na srdci tři bypassy, což je klasická velká operace. Dnes lze postupovat jednodušeji: kardiolog zavede při plném vědomí pacienta do jeho srdečnice z třísla cévku neboli katétr s balonkem, který postižené místo znovu rozšíří. Drátek je dlouhý téměř dva metry a "široký" 25 setin milimetru.
Cévy Josefa Pirocha jsou hodně postižené, a tak zákrok, který někdy trvá pět minut, se tentokrát protáhne na hodinu. Lékaři potřebují s balonkem doputovat na nejzúženější místo a po neúspěšných pokusech vymění katétr hned třikrát. Jeden přijde na šest tisíc korun, znovu už se nepoužívá.
Pacient, jakkoli v jeho cévách putují cizí předměty až z třísla, si stěžuje pouze na bolest v kříži z dlouhého ležení a na sucho v ústech, občas na tlak v hrudníku. Konečně se zákrok podařil, asistent oznámí "dilatace" a pod tlakem šesti atmosfér nafoukne v hloubi srdce balonek.
Pak profesor Aschermann rozhoduje vložit do cévy pro jistotu ještě kovový stent. "Taková tutovka, že?" chápe to správně pacient. Jenže s "tutovkou" to tentokrát nevyšlo. Stent se do cévy nepodařilo zavést. Už jednou použitý putuje do odpadu - jeden kousek za čtyřicet tisíc.
Nová pomoc za osmdesát tisíc
Nové stenty, obalené látkou Sirolimus, však budou ještě dvakrát dražší. Výrobce sice tvrdí, že vyšší cena přinese v důsledku úsporu, protože pacienti se nebudou vracet na nové operace, ale taková investice se vrátí až v dlouhodobém časovém horizontu.
Jako první použila nové stenty pražská Nemocnice Na Homolce a Institut klinické a experimentální medicíny, v těchto dnech s nimi chce začít Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Profesor Aschermann zatím vyčkává. "Má to totiž jeden háček - komu ho mám dát? Všem, nebo nikomu?" táže se.
Zdravotní pojišťovny jsou ochotny nové stenty hradit, ale na všechny pacienty peníze nevystačí. Efekt nového typu stentu nadto není dosud prověřen dlouholetou zkouškou, za niž je v medicíně považováno přinejmenším pětileté období.
Už nyní se ukazuje, že metoda není úspěšná stoprocentně. V první fázi proto přicházejí pro použití nových stentů podle Michaela Aschermanna v úvahu například diabetici nebo lidé se specificky postiženými tepnami. U nich je riziko návratu komplikací nejvyšší, a tak má použití těchto stentů největší opodstatnění.
Připlatit si na lepší stent z vlastní kapsy české zákony neumožňují. Ostatně, někdy by nebylo vůbec na co si připlatit - pacienti se mohou v různých nemocnicích setkat s různou úrovní ošetření, záleží na tom, na jak specializované pracoviště je záchranka přiveze. Lékaři na kongresu v Brně přiznali: V léčbě infarktu jsme dosáhli dříve netušeného pokroku, ale to, co je už dnes běžné v katetrizačních centrech, není v řadě regionů stále reálné. A některé pacienty záchranka vůbec nedoveze do nemocnice včas.
Cholesterol i nadále zakázán
Přesto, znamená pokrok v medicíně zelenou nezřízenému životu, když lékaři dokážou spravit pomalu všechno? Generální ředitel firmy Johnson-Johnson Jiří Pavlíček prezentoval nové stenty na nedávném setkání expertů k 10. výročí Všeobecné zdravotní pojišťovny slovy: "Cholesterol nás už neohrozí." Tak skvělé a jednoduché to určitě nebude. "Zúžení, v jehož důsledku vzniká infarkt, se totiž může objevit kdekoli jinde v tepnách. Stent ochrání místo, do kterého jsme ho zavedli, ale když nebude člověk dodržovat správnou životosprávu, poškodí se céva zase někde jinde," upozornil Michael Aschermann. Dovedeno ad absurdum - člověk by musel mít místo tepen samé ocelové trubky. A k tomu ještě do smrti užívat léky, které pacienti, jimž byl zaveden stent, trvale berou.
CO PROTI INFARKTU A CO K NĚMU VEDE
Co pomáhá:
* + dostatek ovoce a zeleniny (včetně např. česneku), též mák, ořechy a celozrnný chléb
* + porce kapra týdně (pravidelná konzumace nenasycených mastných kyselin z rybího masa snižuje též riziko rakoviny trávicí soustavy)
* + umírněná konzumace alkoholu (např. dvě sklenky vína denně snižují u starších lidí riziko infarktu až o polovinu)
* + konzumace čaje
* + láskyplný vztah k druhé osobě
Co škodí:
* - nedostatek pohybu a obezita
* - vztek (mladí muži se sklonem vztekat se mají až trojnásobné riziko, pracovní stres však podle posledních studií riziko infarktů nezvyšuje)
* - znečištěné ovzduší (podle studie vědců z Bostonu se za pouhé dvě hodiny pobytu v znečištěném městském ovzduší zvýšilo riziko srdečního záchvatu o 44 procent)
* - stresující partnerský vztah (ženám láme srdce až třikrát častěji)
|
Třicet osudných infarktů denně |
| * Infarkt postihuje o polovinu více mužů než žen. Do 50 let je u mužů dokonce pětkrát častější, pak už se rozdíl stírá. * Ročně přivezou záchranky do nemocnic 22 tisíc pacientů s infarktem, zemře každý osmý. Před patnácti lety to byl ještě každý šestý pacient. * Tři čtvrtiny lidí se však do nemocnice vůbec nedostanou - lékařská pomoc přijde pozdě. * Úmrtnost klesla za 15 let o 35 procent. Předloni zemřelo průměrně 31 lidí za den. |
