"I když už dávno máme pouze indonéská jména a naše děti většinou ani neumějí čínsky, přesto jsme stále považováni za lidi druhé kategorie," dodává pětačtyřicetiletý obchodník.
Indonéští Číňané se totiž už několik let stávají prvními oběťmi násilných útoků. Frustrované obyvatelstvo, které velmi strádá vážnou a vleklou ekonomickou krizí, v nich vidí jednoho ze svých úhlavních nepřátel. Indonéští Číňané přitom ovládají podle posledních odhadů skutečně asi pětašedesát procent místní ekonomiky. Přestože toto číslo je od vypuknutí hospodářské krize v roce 1997 a loňských masových násilností poněkud nižší než dříve, stále jsou mnoha Indonésany považováni za prvořadý terč útoků.
"Jsou prostě bohatí a úspěšní, a tak jsou považováni za úhlavní nepřátele," říká jeden evropský diplomat z Jakarty. Číňané tvořili v roce 1998 pouze čtyři procenta z 205 milionů obyvatel Indonésie.
Po nepokojích v loňském roce, kdy jich bylo několik stovek zabito a přes dvě stě jejich žen a dcer tím nejbrutálnějším způsobem znásilněno, jich několik stovek tisíc natrvalo Indonésii opustilo. Odešli ovšem většinou ti nejbohatší a podle těch nejskromnějších odhadů převedli ze země svůj kapitál - ten dosahoval výše nejméně osmdesáti miliard dolarů. "Odchod čínských podnikatelů se projevil v zemi velmi nepříznivě," říká i český velkoobchodník s obuví Stanislav Jákl, který v Indonésii podniká již devátý rok.
Ovšem prostí Indonésané, kteří si sami říkají pribumi, odchodu Číňanů nelitují. Problémy si začnou většinou uvědomovat až poté, co v důsledku zavírání "čínských" firem ztratí práci. "Pokud máme skutečného nepřítele, tak jsou to místní Číňané, protože nás stále ždímají," říká třicetiletý Bambang z města Medan. To, že teď v důsledku odchodu Číňanů nemá práci, jej mrzí, ale prý za to i tak mohou jenom oni. Zda se situace ve vztahu k Číňanům změní po pondělních volbách, zůstává otázkou.
Nejsilnější opoziční strana, kterou vede Megawati Sukarno Putriová, která podle všeho volby vyhraje, má totiž ve svých řadách jako poradce právě místní Číňany. Říká se také, že vlastně celou její kampaň Číňané financovali. Jenže právě Megawati postavila svoji politiku na silném indonéském nacionalismu. Co se tedy s indonéskými Číňany stane dál? Nikdo neví, ani oni sami ne. Jednu jistotu však mají - mají stále strach.
