Uzavření dohody předcházela dvoudenní jednání. Jedním z posledních nesouhlasících států bylo Rakousko. Nakonec dosáhlo toho, že se Indie oficiálně zavázala dodržovat smlouvu o nešíření jaderných zbraní a moratorium na jaderné zkoušky. Dillí to v minulosti odmítalo a vyvíjelo nukleární zbraně podobně jako sousední Pákistán.
"Skupina dodavatelů jaderných komponentů dnes schválila výjimku pro jaderné dodávky pro Indii," potvrdil dohodu rakouský ministr zahraničí.
Americký prezident Bush už v roce 2006 podepsal zákon, podle nějž bude Indie v USA moci nakupovat reaktory a jaderné palivo. Po nynější mezinárodní dohodě jej bude moci ratifikovat i americký Kongres. Zákon by tak mohl platit do konce roku, ještě v Bushově funkčním období.
Embargo pro obchodování s jadernými technologiemi bylo na Indii uvaleno v roce 1974, když země provedla svůj první jaderný test. Dosud tak nemohla získávat žádnou jadernou technologii ani materiál v zahraničí. Pravidla smlouvy o nešíření jaderných zbraní totiž zakazují obchod se státy, které úmluvu nepodepsaly.
Podle Washingtonu nová dohoda Indii přiblíží po 34 letech izolace signatářům smlouvy. Američané také argumentují tím, že jádro Indii pomůže v boji proti klimatickým změnám. Rozvojem jaderné energie by totiž jedna z hlavních ekonomik světa mohla nahradit fosilní paliva.
