Farmáři v uplynulých čtrnácti dnech protestují ve vesnici Nindar, která je vzdálena asi dvacet kilometrů od hlavního rádžasthánského města Džajpur. Novou unikátní metodu vyjadřování nesouhlasu přijali demonstranti v pondělí, kdy se v Indii slaví narození nezávislého vůdce Mahátmy Gándhího.
Vůdce protestu Nagender Shekhawat řekl televizi al-Džazíra, že plánované vládní změny by měly dopad na více než pět tisíc rodin v regionu. Dodal, že protestující zemi střeží posledních osmnáct dní. „Farmáři protestují od chvíle, kdy bylo vydáno oznámení o výkupu pozemků v roce 2010. Nechtějí se vzdát své půdy, protože ji využívají pro pěstování plodin a chov zvířat,“ vysvětluje situaci Shekhawat. „Vláda se snaží zničit zdroj našich příjmů, proto se vládě postavíme,“ dodává.
Demonstranti jsou proti akvizici více než 540 akrů půdy, kterou chce vláda podle deníku Indian Express využít pro výstavbu nového bytového projektu. Kompenzace, která jim byla ze strany vlády nabídnuta je podle nich nedostačující.
Odškodnění není dostatečné
„Náš požadavek je, aby odškodnění bylo prováděno podle nového zákona o akvizici pozemků,“ uvedl Shekhawat odkazující na nové znění zákona, který stanovuje, že výkup půdy musí odsouhlasit alespoň osmdesát procent obyvatel žijících v oblasti akvizice.
Půda je v Indii, kde žije přes jednu miliardu lidí, důležitým zdrojem příjmů. Vládní tlak na industrializaci a velké těžební a rozvojové projekty už vyhnal z domovů miliony lidí. Většina z nich musela na kompenzaci čekat několik let.
V roce 2015 se vláda premiéra Narendra Modiho potýkala s masivními protesty obyvatelstva, které způsobila právě změna zákona o akvizici pozemků. „Při setkání s radžasthánským ministrem pro rozvoj Shrichandem Kriplaním jsme zopakovali své stanovisko, že by měl být proveden nový průzkum,“ řekl Shekhawat.
Vláda pracuje pro sebe, říká opozice
Podle Shekhawata by o svůj domov následkem akvizice přišlo asi tisíc rodin žijících v osmnácti koloniích. Devadesátiletá demonstrantka uvedla, že její rodina žije na místě po mnoho generací. „Vychovala jsem v této zemi osm synů, mám dvacet vnoučat. Když mě vyženete, kam půjdu? Nechci peníze, chci svoji půdu,“ říká Nanthi Baiová.
Zákonodárce z opoziční kongresové strany obvinil vládu, že ignoruje utrpení lidí. „Je to prokorporátní vláda, stará se jen o sebe, ne o zemědělce,“ komentuje Sukhram Bishnoi.
Naopak náměstek komisařky JDA (džajpurského rozvojového orgánu) Raj Kumar obvinil vůdce protestů, že si zbytečně hrají na politiku. „Proces získávání půdy byl zahájen v roce 2010 a smlouva byla dokončena po řádném odškodnění v květnu 2013. Zemědělci dobrovolně odevzdali asi 120 akrů půdy v rámci kompenzace půdy za půdu,“ říká Kumar.
Podle Kumara stojí za organizací protestů s názvem „ zameen samadhi satyagraha“ (pohřební protest) lidé, kteří mají na agitaci své vlastní zájmy. „Protestují tu lidé, kteří žijí v pěti až šesti nezákonných koloniích na této půdě, nikoliv farmáři. Na protestu se podílí maximálně šest set rodin a farmáři tvoří pět až deset procent,“ oponuje Kumar.
Půdy se nevzdáme, říkají protestující
„Jsme připraveni znovu prověřit průzkum tam, kde se vyskytne nějaký problém. Následovali jsme zákonný postup a při průzkumu jsme se řídili nařízeným způsobem, ale pokud byla země zkoumána nesprávně, jsme připraveni to napravit,“ dodává Kumar.
Předchozí vlády byly v minulosti obviněny z ignorace zájmů zemědělců a upřednostňování velkých firem. Toto nařčení potvrdila zpráva generálního indického inspektora a generálního auditora, která říká, že vláda půdu předává soukromým developerům.
Vůdce protestů Shekhawat tvrá na tom, že bude dál bojovat proti zničení domovů lidí žijících v oblasti. „Naší půdy se nechceme vzdát,“ říká.