Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Indii se schyluje k první popravě žen. Unášely a zabíjely děti

  13:13aktualizováno  13:13
Indie se chystá vůbec k první popravě žen v historii. K trestu smrti jsou odsouzené sestry Renuka Šinde a Síma Gavítová, které mají být oběšeny za únos třinácti dětí a vraždu pěti z nich. Děti jim pomáhaly žebrat. Když už nebyly užitečné, ženy je zabily.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Sestry policie zatkla v roce 1996 spolu s jejich matkou, která mezitím zemřela. Podle obžaloby unášely děti, které jim pak pomáhaly žebrat peníze. „Když už děti nebyly užitečné, zabily je,“ uvedl indický nejvyšší soud ve svém rozsudku. „Staly se hrozbou pro společnost a lidé v těchto městech byli naprosto zděšení, nemohli ani poslat své děti do školy.“

Ženy byly podle listu The Hindu obviněny z celkem deseti vražd, soud je usvědčil z pěti z nich. I když vražedkyně již vyčerpaly všechny možnosti odvolání, jejich právník Manik Mulík oznámil, že znovu požádá o milost prezidenta Pranába Mukherdžího. Ten ji však již jednou zamítl.

„Byl tam příliš dlouhý odklad,“ zdůvodnil Mulík britskému Independentu žádost s tím, že od rozsudku uplynulo již třináct let. „Nejvyšší soud řekl, že pokud je čekání příliš dlouhé, může to mít špatný dopad na duševní zdraví odsouzených lidí,“ dodal advokát.

Indové se přou o nejvyšší trest

Případ v Indii obnovil debaty o trestu smrti, ke kterému mají soudy sahat jen v „nejojedinělejších případech“. „Domníváme se, že by trest smrti měl být zrušen, protože je ze své podstaty nelidský,“ uvedla Mínakší Ganguly z organizace Human Rights Watch.

Jiným se však trest zdá spravedlivý. „Zločin, z něhož byly usvědčeny, je velmi závažný,“ uvedl Dhánandžáj Máhadík, poslanec za město Kólhápúr, z nějž vražedkyně pocházejí. „Ty děti zmasakrovaly, nejen zabily. Nutily je žebrat a pak ty děti, které tento svět ještě nepoznaly, zabily. Soud rozhodl a já s ním souhlasil,“ dodal Máhadík.

Podle vládních statistik Indie od svého vyhlášení nezávislosti v roce 1947 popravila 52 lidí. Podle nevládní organizace Lidový svaz pro občanské svobody (People’s Union for Civil Liberties, PUCL) je toto číslo ale mnohem vyšší, jen v letech 1953-1963 totiž našla záznamy o 1422 vykonaných popravách, píše list Times of India. Ženy na seznamech nicméně nejsou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Iráčtí vojáci slaví v Mosulu porážku islamistů (9. červenec 2017).
Na soudy nečekají. Dopadené bojovníky IS trestají iráčtí vojáci sami

Každého zajatého islamistu vyslýchá, některé i mučí. Agentura AP přinesla příběh iráckého vojáka, který už tři roky systematicky hledá dva vrahy svého otce. Po...  celý článek

Severokorejská dopravní policistka v Pchjongjangu
Američané nebudou moci cestovat do KLDR, zákaz odsouhlasil Tillerson

Ministr zahraničí USA Rex Tillerson v pátek odsouhlasil zákaz cest do KLDR pro držitele amerických pasů. Omezení podle ministerstva začne platit koncem srpna....  celý článek

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer během interview, při němž se omluvil za to, že...
Trumpův mluvčí rezignoval, vadí mu nový šéf komunikace Bílého domu

Mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa Sean Spicer v pátek rezignoval. Informaci, kterou zveřejnil deník New York Times, potvrdil Spicer na Twitteru....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.