Demografové však upozorňují, že tuto událost nelze bombasticky slavit. Ba naopak, mnozí varovně zvedají prst: plodní Indové sedí na časované pumě, časem jim může hrozit hlad.
Také místní politici sledují populační explozi s obavami. Vždyť vysoká porodnost znamená chudobu a negramotnost. A to ohrožuje touhu elit, aby indický kolos hrál v 21. století ve světě výraznější roli.
"Právě růst populace, jež nabobtnala z 350 milionů před půl stoletím na nynější miliardu, je největším problémem Indie," soudí Joseph Chamie z Populačního fondu OSN.
"Odkud máme vzít nová pracovní místa, jídlo, bydlení, zabezpečit zdravotní péči a vzdělání pro takovou masu novorozenců?" ptá se zdravotnický expert Karam Singh.
Indie musí živit šestnáct procent světové populace na méně než 2,5 procenta rozlohy.
Za uplynulých padesát let země ztrojnásobila úrodu zemědělských plodin. S pomocí umělých hnojiv, nových odrůd a razantního nárůstu zavlažování. I tak však výroba potravin jen stěží drží krok s růstem populace.
Navíc: nárůst produktivity v zemědělství se v poslední době zpomaluje a výměra obdělávané půdy, připadající na jednoho Inda, se scvrkává. V roce 1960 to bylo v průměru 0,21 hektaru.
Dnes je to pouhých 0,1 hektaru.
I v důsledku toho se tisíce a tisíce lidí tlačí do velkých měst, kde jen plní další špinavé slumy. Třebaže tři ze čtyř Indů stále žijí na venkově, 23 indických měst má přes milion obyvatel.
Tři megaměsta, Kalkata, Bombaj a Dillí, jsou pak lidnatější než New York.
Produkce potravin je dále ohrožena varovně klesajícími zásobami vody. Odborníci soudí, že Indie čerpá své podzemní zdroje vody dvakrát rychleji, než se stačí přirozeně obnovovat.
"Je možné, že do hry nakonec vstoupí malthuziánská omezení," říká Karam Singh v narážce na ekonomickou teorii, podle níž rychlý populační růst bude nakonec zastaven nedostatkem potravin.
Poslední zpráva Světové banky přinesla řadu varovných údajů: v zemi žije nejvíce negramotných na světě, téměř 400 milionů. Na 320 milionů Indů živoří pod hranicí chudoby, kolem 63 milionů dětí nenavštěvuje školu.
"Pro mnohé rodiče je prostě výhodnější posílat děti pracovat, aby přispěly alespoň troškou do stále bezedně prázdné rodinné pokladny," uvádí dr. Vidžaj Čandra z pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) v Dillí.
Indie má i další problém - stárne. Počet Indů ve věku nad 60 let dramaticky stoupá, dnes dosahuje 70 milionů. WHO odhaduje, že v roce 2020 jich bude 142 milionů, jedenáct procent populace. Tento skok je důsledkem populačního růstu a skokem v průměrném věku, který vzrostl z 53 let v roce 1978 na současných 63 let.
"Pracující zbytek společnosti je brzy nestačí uživit," míní Karam Singh, který vede v Dillí jednu ze soukromých zotavoven pro přestárlé.
"Dosavadní vládní pokusy omezit přírůstek obyvatel selhaly," tvrdí Anjali Nayarová z Rady pro populaci, místní nevládní organizace. "Přestože populační růst poklesl z 2,2 procenta v 70.
letech na současných 1,7 procenta, při obrovském počtu obyvatel je to stále strašně vysoké číslo." Však také jihoasijská velmoc pomalu, ale jistě stahuje náskok zatím nejlidnatější Číny, které se podařilo drastickými omezeními růst porodnosti zkrotit. Experti očekávají, že udrží-li se současné trendy, někdy kolem roku 2040 ji Indie počtem obyvatel předežene.
Pokusy o kontrolu porodnosti zvláště na indickém venkově selhávají, jednak proto, že narážejí na konzervativní nálady ve společnosti, jednak také kvůli nedostatku vzdělání. "Stěžejním problémem je nedostatek vzdělání u žen a ve venkovských oblastech," tvrdí Amartya Sen, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku. Jako příklad uvedl jihoindický stát Kérala: číst a psát tam umí 80 procent obyvatel, a populační přírůstek tam klesl dokonce pod čínskou úroveň.
Proto mnozí experti míní, že stěžejním úkolem Indie je investovat do vzdělání, nikoli do armády.
"Možná už přišel čas, aby Indie přehodnotila svoji bezpečnostní strategii. Základní hrozbou pro její existenci už nemusí být vojenská agrese zvnějšku, ale populační růst doma," napsali experti Worldwatch Institute z Washingtonu.
"Výsledkem velkorysého mrhání finančními prostředky nyní je, že Dillí vlastní jadernou zbraň, schopnou ochránit zemi s největší koncentrací chudých na planetě," dodávají.
Také místní politici sledují populační explozi s obavami. Vždyť vysoká porodnost znamená chudobu a negramotnost. A to ohrožuje touhu elit, aby indický kolos hrál v 21. století ve světě výraznější roli.
"Právě růst populace, jež nabobtnala z 350 milionů před půl stoletím na nynější miliardu, je největším problémem Indie," soudí Joseph Chamie z Populačního fondu OSN.
"Odkud máme vzít nová pracovní místa, jídlo, bydlení, zabezpečit zdravotní péči a vzdělání pro takovou masu novorozenců?" ptá se zdravotnický expert Karam Singh.
Indie musí živit šestnáct procent světové populace na méně než 2,5 procenta rozlohy.
Za uplynulých padesát let země ztrojnásobila úrodu zemědělských plodin. S pomocí umělých hnojiv, nových odrůd a razantního nárůstu zavlažování. I tak však výroba potravin jen stěží drží krok s růstem populace.
Navíc: nárůst produktivity v zemědělství se v poslední době zpomaluje a výměra obdělávané půdy, připadající na jednoho Inda, se scvrkává. V roce 1960 to bylo v průměru 0,21 hektaru.
Dnes je to pouhých 0,1 hektaru.
I v důsledku toho se tisíce a tisíce lidí tlačí do velkých měst, kde jen plní další špinavé slumy. Třebaže tři ze čtyř Indů stále žijí na venkově, 23 indických měst má přes milion obyvatel.
Tři megaměsta, Kalkata, Bombaj a Dillí, jsou pak lidnatější než New York.
Produkce potravin je dále ohrožena varovně klesajícími zásobami vody. Odborníci soudí, že Indie čerpá své podzemní zdroje vody dvakrát rychleji, než se stačí přirozeně obnovovat.
"Je možné, že do hry nakonec vstoupí malthuziánská omezení," říká Karam Singh v narážce na ekonomickou teorii, podle níž rychlý populační růst bude nakonec zastaven nedostatkem potravin.
Poslední zpráva Světové banky přinesla řadu varovných údajů: v zemi žije nejvíce negramotných na světě, téměř 400 milionů. Na 320 milionů Indů živoří pod hranicí chudoby, kolem 63 milionů dětí nenavštěvuje školu.
"Pro mnohé rodiče je prostě výhodnější posílat děti pracovat, aby přispěly alespoň troškou do stále bezedně prázdné rodinné pokladny," uvádí dr. Vidžaj Čandra z pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) v Dillí.
Indie má i další problém - stárne. Počet Indů ve věku nad 60 let dramaticky stoupá, dnes dosahuje 70 milionů. WHO odhaduje, že v roce 2020 jich bude 142 milionů, jedenáct procent populace. Tento skok je důsledkem populačního růstu a skokem v průměrném věku, který vzrostl z 53 let v roce 1978 na současných 63 let.
"Pracující zbytek společnosti je brzy nestačí uživit," míní Karam Singh, který vede v Dillí jednu ze soukromých zotavoven pro přestárlé.
"Dosavadní vládní pokusy omezit přírůstek obyvatel selhaly," tvrdí Anjali Nayarová z Rady pro populaci, místní nevládní organizace. "Přestože populační růst poklesl z 2,2 procenta v 70.
letech na současných 1,7 procenta, při obrovském počtu obyvatel je to stále strašně vysoké číslo." Však také jihoasijská velmoc pomalu, ale jistě stahuje náskok zatím nejlidnatější Číny, které se podařilo drastickými omezeními růst porodnosti zkrotit. Experti očekávají, že udrží-li se současné trendy, někdy kolem roku 2040 ji Indie počtem obyvatel předežene.
Pokusy o kontrolu porodnosti zvláště na indickém venkově selhávají, jednak proto, že narážejí na konzervativní nálady ve společnosti, jednak také kvůli nedostatku vzdělání. "Stěžejním problémem je nedostatek vzdělání u žen a ve venkovských oblastech," tvrdí Amartya Sen, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku. Jako příklad uvedl jihoindický stát Kérala: číst a psát tam umí 80 procent obyvatel, a populační přírůstek tam klesl dokonce pod čínskou úroveň.
Proto mnozí experti míní, že stěžejním úkolem Indie je investovat do vzdělání, nikoli do armády.
"Možná už přišel čas, aby Indie přehodnotila svoji bezpečnostní strategii. Základní hrozbou pro její existenci už nemusí být vojenská agrese zvnějšku, ale populační růst doma," napsali experti Worldwatch Institute z Washingtonu.
"Výsledkem velkorysého mrhání finančními prostředky nyní je, že Dillí vlastní jadernou zbraň, schopnou ochránit zemi s největší koncentrací chudých na planetě," dodávají.
