Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Indie chce do pěti let dobýt Měsíc

  0:01aktualizováno  0:01
Je to už přes třicet let, co se američtí astronauti klátivě procházeli po povrchu Měsíce. Od poslední výpravy Apolla v prosinci roku 1972 je už nikdo nenapodobil. Pokud se však splní slib indického premiéra Vádžpéjího, tím, kdo příště otiskne své stopy do měsíčního prachu, by klidně mohl být Ind.

Neskromný indický sen se má začít naplňovat už v roce 2008.

"Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti.

Podle odborníků nejde o nějakou představu z říše fantazie. "Naše studie ukazují, že Indie by po technické stránce neměla mít problém s vynesením družice na oběžnou dráhu kolem Měsíce," sdělil televizní stanici CNN vesmírný expert George Joseph.

Indové to myslí opravdu vážně. Už mají i jméno kosmické lodi Čandraján Pratham neboli Měsíční loď jedna. První pokusy se mají odehrát ještě bez lidské posádky.

Lidská posádka v roce 2015
Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015.

Proč jsou Indové kosmem tak posedlí? Příčin je hned několik, v prvé řadě jde samozřejmě o prestiž. Druhá nejlidnatější země planety chce vlastní kosmickou misí dát hodně hlasitě najevo, že dokáže směle konkurovat i těm nejbohatším státům a že je třeba s ní počítat.

Svou roli jistě hrají i závody se severním rivalem Čínou, která zamýšlí poslat člověka k Měsíci už po roce 2010.

Program má příznivce i odpůrce
Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.

Poukazují přitom na supervelmoc Spojené státy, které měsíční program pozastavily právě z důvodů finanční náročnosti. Proč raději nedají peníze třeba na prevenci AIDS? volají nespokojenci.

Kritikové dodávají, že případná mise nemůže přinést ani žádné převratné vědecké objevy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.