Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Indie a Pákistán slíbily Bushovi zmírnit napětí

  17:14aktualizováno  17:14
Bílý dům oznámil, že prezident USA George Bush telefonoval s nejvyššími představiteli Indie a Pákistánu. Ti mu slíbili, že se budou snažit zmírnit napětí mezi oběma zeměmi. Den předtím pákistánský prezident Parvíz Mušaraf v napjatě očekávaném projevu slíbil, že jeho země nebude tolerovat žádné teroristické aktivity. Podařilo se mu tak do jisté míry zmírnit krizi, která hrozí přerůst v jadernou válku s nedozírnými následky.

Dillí pákistánský závazek nepřipustit na svém území činnost protiindických militantních skupin přivítalo. Oznámilo však, že omezit masivní přítomnost ozbrojených sil na společné hranici hodlá až poté, co Islámábád prokáže dobré úmysly i prakticky.

Prezident Mušaraf, který je pod silným mezinárodním tlakem, ve snaze o redukci napětí také zakázal činnost dvou kašmírských separatistických skupin, Laškare tajjaba a Džajše Muhammad, jimž je připisován prosincový útok na indický parlament a které bojují proti indické nadvládě nad Kašmírem. Napříště nesmí působit ani extremistická sunnitská organizace Sipahe Sabaha Pákistán ani šíitská Tehríke Džafría Pákistán. Pákistánská policie také o víkendu pozatýkala na 500 islámských radikálů.

Indičtí představitelé reagovali zdrženlivě. "Musíme se řídit ne vyhlášenými úmysly, ale postupem v terénu," prohlásil včera indický ministr zahraničí Džasvant Singh. "Indie si počká na praktické kroky. Pákistán nyní musí zastavit veškerou infiltraci teroristů přes linii příměří v Kašmíru. Nelze čekat, že hned po projevu začne snižování vojenské eskalace....Máme za to, že bude trvat nějakou dobu, než Pákistán uplatní program úmyslů vyhlášených prezidentem Mušarafem," dodal indický ministr.

Pozorovatelé se vesměs shodují, že Mušaraf zašel v projevu nejdále, kam až mohl, vzhledem ke složité domácí politické situaci. Drtivá většina Pákistánců totiž podporuje separatistický boj v Džammú a Kašmíru, jediném  indickém státě s převahou muslimů, a na jeho aktéry pohlíží jako na bojovníky za svobodu. I proto mnozí soudí, že ostatní pasáže projevu byly cíleny spíše na domácí publikum a měly kompenzovat případný "smířlivější" tón vůči Indii. "V případě napadení ze strany Indie využijeme celou armádu, která je připravena bojovat do poslední kapky krve," uvedl mimo jiné pákistánský prezident. Vyloučil také, že by jeho země vydala někoho z dvaceti pákistánských občanů, jež v souvislosti s atentátem na parlament v Dillí žádá Indie. "Budou-li předloženy důkazy, budou souzeni v Pákistánu," uvedl.

Nejostřejší byly pasáže věnované Kašmíru, který je nyní vedle izraelsko-palestinských nesvárů asi nejzapeklitějším územním sporem na planetě vůbec. Mušaraf se znovu přihlásil k "morální a diplomatické podpoře" Kašmíru v jeho boji za sebeurčení. "Kašmír koluje v našich žilách, z našich pozic neustoupíme ani o centimetr," řekl.

Na strategický Kašmír si činí nárok oba státy a všeobecně se soudí, že dokud nebude tento problém vyřešen, bude v jižní Asii hrozit válka.

Indie tvrdí, že letoun sestřelila

Napětí mezi Indií a Pákistánem trvá

Profily zakázaných pákistánských radikálních skupin

Džajše Muhammad - Muhammadova armáda
Separatistická organizace sídlící v Pákistánu a operující v indickém Kašmíru. V
prosinci byla zařazena do amerického seznamu organizací podporujících terorismus, jimž byla zmrazena konta. Založil ji v březnu 2000 Mauláná Muhammad Masúd Azhar, který byl v 90. letech hlavním ideologem militantního islámského hnutí Harkat al-mudžáhidín, působícího rovněž ve státě Džammú a Kašmír.

Azhar, jenž se setkal i s nejhledanějším teroristou světa Usámou bin Ládinem, od nějž údajně získal pro svou skupinu nemalé finanční prostředky, byl pákistánskými úřady zatčen 23. prosince. Organizace Džajše Muhammad je kromě prosincového útoku na indický parlament podezřelá i ze sebevražedného útoku na budovu kašmírského parlamentu, při němž loni v říjnu zahynulo 38 lidí.
 
Laškare tajjaba - Armáda z Medíny
Další radikální islámská skupina, která bojuje za odtržení Kašmíru od Indie, je
jednou z největších islámských militantních skupin a je rovněž na americkém seznamu teroristických organizací. Podle Dillí sdružuje též Afghánce sympatizující s kašmírskými muslimskými separatisty.

Založena byla v roce 1989 bývalým učitelem islámu na univerzitě v pákistánském Láhauru Háfizem Muhammadem Saídem, od loňského prosince stojí v jejím čele Mauláná Abdul Váhid Kašmírí. Základnu má tato skupina od loňského prosince v Muzaffarábádu, správním středisku Pákistánem kontrolované části Kašmíru.
 
Sipahe Sahaba Pákistán - Strážci prorokových přátel, SSP
Sunnitská muslimská militantní skupina, která sídlí v provincii Paňdžáb, je pravděpodobně členem islámského sdružení Muttahida džihád. Vyznavače šíitského směru islámu označuje SSP za nevěřící a jejich zabíjení považuje za náboženskou povinnost. Skupina má silné vazby na afghánské fundamentalistické hnutí Taliban.
 
Tehríke džafría Pákistán - Hnutí za prosazení šíitského práva
Šíitská muslimská organizace sídlí rovněž v provincii Paňdžáb a bojuje proti sunnitským muslimům ze SSP. Založena byla počátkem 80. let a inspirovala se íránskou revolucí v roce 1978, kterou vedli šíitští fundamentalističtí duchovní a která v Íránu zavedla důslednou islamizaci všech oblastí života.
 
Tehríke nifáz šaría Muhammad - Hnutí za prosazení práva proroka Muhammada
Sunnitská skupina, která operuje v severozápadním Pákistánu a v zemi chce prosadit zásady, které zavedlo hnutí Taliban v Afghánistánu. Loni v říjnu tato skupina vyslala jako posily do řad Talibanu na 10 000 mužů. Vůdce strany Súfí Muhammad se do Pákistánu vrátil a byl zatčen.
 

SPOR O KAŠMÍR

Indie a Pákistán spolu vedly od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 už tři války. Příčinou dvou z nich bylo území Kašmíru. Na pokraji čtvrté se ocitly v roce 1999, rok poté, co se po sérii pokusů zařadily mezi jaderné mocnosti. Tehdy stovky těžce ozbrojených extremistů překročily hranici z Pákistánu do severní části indického Kašmíru a vyprovokovaly rozsáhlou vojenskou ofenzívu Dillí.

Od roku 1989 bojuje za samostatnost Kašmíru nebo jeho připojení k Pákistánu desítka islámských separatistických hnutí. Islámábád neustále odmítá obviňování Indie, že muslimské separatisty na svém území cvičí a vyzbrojuje. Prohlašuje, že jeho podpora je pouze morální a politická.

 

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf při televizním projevu.

Pákistánci v Islámábádu sledují televizní projev svého prezidenta Parvíze Mušarafa.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.