Podle Singha byla skupina 20 vojáků na pochůzce po městě Bhudž, které bylo 26. ledna otřesy půdy srovnáno se zemi, když uslyšela slabé zvuky zpod hromady sutin. Vojáci holýma rukama a jednoduchými nástroji odklidili trosky a objevili sourozence, muže a ženu. "Byli příliš v šoku a nebyli s to říci, kdo jsou," uvedl Singh.
Oba byli zachráněni v době, kdy v Bhudži a dalších obcích postiženého západoindického svazového státu Gudžarát demoliční čety odstraňovaly sutiny zřícených budov.
| Ind přežil zemetřesení jenom proto, že spadl do studny. |
Počet mrtvých se svět možná nikdy nedozví
Zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy škály, jehož epicentrum bylo dvacet kilometrů od Bhudže, způsobilo smrt nejméně 30 tisíc lidí. Dalších 50 tisíc jich bylo zraněno a zhruba půl milionu jich zůstalo bez střechy nad hlavou.
Indický ministr obrany George Fernandez, který minulý týden přišel s odhadem až 100 tisíc mrtvých, sdělil, že konečný počet obětí možná nikdy nebude znám.
Dlouhodobá pomoc bezdomovcům
Gudžarátští představitelé v pondělí oznámili, že pro statisíce nových bezdomovců plánují výstavbu stanových měst, kde by byly k dispozici i zdravotní zařízení, trhy a obchody. Podle indické vlády již bylo vztyčeno na 70 tisíc stanů, je jich však třeba dvojnásobek, píše BBC.
Podle Mezinárodního červeného kříže se tisíce lidí z Bhudže v západoindickém státě Gudžarát, který byl zemětřesením nejvíce postižen, nechtějí vrátit z obav z nemocí. Veškeré hospodářské aktivity v oblasti se zcela zastavily a lidé jsou kompletně závislí na humanitární pomoci.
Zač nás Bůh trestá? Obětí zemětřesení v Indii stále přibývá
o tragédii lidí, kteří přišli o všechny příbuzné, píše zvláštní zpravodaj MF DNES
jak lidé popsali zemětřesení
Obavy z nemocí
Panují obavy zejména z šíření cholery a tyfu. Ve snaze zabránit epidemiím místní úřady důsledně trvají na tom, aby mrtvá těla byla nastříkána speciálními chemikáliemi. Nicméně mluvčí Světové zdravotnické organizace Gregory Hartl namítá, že největší nebezpečí nepředstavují mrtvá těla, ale znečištění vody. "Mrtvá těla nepředstavují žádné riziko nemoci, pokud ti lidé nebyli nemocní. Po smrti virus přežije pouze zlomek času," vysvětlil Hartl pro BBC.
Nedostatek vodních zdrojů
Zásoby pitné vody jsou v tuto chvíli dostačující. Nejhorší situace je ale přímo v Bhudži, kde jsou lidé nuceni umývat se v jezírku v centru města, kde se rapidně zhoršují hygienické podmínky. Červený kříž se pokouší zřídit poblíž náhradní vodní zdroj a speciální filtrační zařízení, které by vodou zásobovalo i místní provizorní nemocnici o 350 lůžkách.
V celém regionu se kupí hromady rozmanitých humanitárních zásilek, protože chybí dostatek pracovníků, kteří by je třídili a rozdělovali.
Nebezpečné záchranné operace
Ačkoli úsilí vyprostit z trosek mrtvá těla a okamžitě je pálit pokračuje i nadále, operace postupují pomalu, protože jsou často velmi nebezpečné a navíc chybí speciální technika. Záchranářské týmy si rovněž stěžují na to, že zatímco mezinárodní pomoc proudí do oblasti velmi rychle, postrádají koordinaci veškerých vyprošťovacích operací ze strany vlády.
 Indičtí vojáci zakrývají a zároveň dezinfikují jednu z obětí zemětřesení, která byla nalezena 5. února ve městě Bhudž v západoindickém státu Gudžarát. Při nedávných otřesech půdy o síle 7,6 Richterovy stupnice zemřelo v Gudžarátu odhadem 30 OOO lidí. (5. února 2001) |
