Zatímco v půl páté ráno je v indické Bombaji ještě hluboká noc, ve východním státě Ásám už vychází slunce. "Potřebujeme odlišné časové pásmo než na západním pobřeží. V létě u nás den začíná už v půl páté ráno. Kdybychom čas posunuli o hodinu až hodinu a půl, pomohlo by to zvýšit produktivitu práce i úspořit energii," obhajoval svůj plán premiér Ásámu Tarun Gogoi podle ndtv.com.
Zatím není jasné, jestli budou stejné opatření žádat i ostatní státy na severovýchodním pobřeží Indie ani to, zda rozhodnutí posvětí oficiální vláda v Novém Dillí. Panují totiž obavy, že náhlá změna času může způsobit problémy v jízdních řádech či letových řádech letadel.
Ásám, stát se zhruba stejnou rozlohou jakou má Česká republika a s 26 miliony obyvatel, by takovou "výjimku" však neměl poprvé. Odlišný čas na proslavených čajových plantážích platil v minulosti po desetiletí. Po válkách v polovině dvacátého století však celá Indie přijala na důkaz sjednocení jednotný čas.
Samoa přeskočila den, aby slavila Nový rok první
Indie však není jediná, kdo se s nelogickými časovými pásmy potýká. Například Čína, země rozlohou dosahující podobných hodnot jako Spojené státy americké, funguje celá podle pekingského času. V Kašgaru, jednom z nejzápadnějším měst Číny, je tak o dvě a půl hodiny víc než v Indii, přestože podle mapy leží na zhruba stejném poledníku, upozorňuje server časopisu TIME.
Čas se v průběhu věků několikrát měnil. Až na výjimky platí dohoda přijatá v roce 1884 na mezinárodní konferenci ve Washingtonu, kde se ustavil čas podle nultého poledníku procházejícího britskou observatoří v Greenwichi.
Stále ovšem existují země, kterým čas nedá spát. Argumenty jsou všude prakticky stejné: úspora energie a zvýšení pracovní produktivity. Například tichomořský ostrovní stát Samoa umazal v roce 2011 jeden den v kalendáři, aby se přesunul na západní stranu mezinárodní datové hranice a mohl tak lépe obchodovat s Austrálií a Novým Zélandem (více o tom čtěte zde).
Španělé svádějí na nevhodné časové pásmo téměř vše
A o posunutí, tentokrát o hodinu zpátky, uvažuje i Španělsko. Chce se tak přidat ke svému sousedovi Portugalsku či Velké Británii. Tamní politici se domnívají, že Španělé kvůli pro ně nevhodnému časovému pásmu spí o hodinu méně, než doporučují směrnice Světové zdravotnické organizace. To má pak za následek negativní dopady na produktivitu, stres, nehody a vysoká procenta studentů, kteří předčasně opouštějí školu (o parlamentním návrhu na změnu času čtěte tady).
I v Indii si dobře spočítali, že by se jim změna vyplatila. V roce 2012 tamní vědci přišli s tím, že by celá země ušetřila dvě miliardy kilowatthodin elektřiny za rok, kdyby se ručičky na hodinách posunuly o hodinu a půl dopředu. Ovšem změna času je především politické rozhodnutí. Poslední slovo tak má centrální vláda v Novém Dillí.
