Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vězněná Indka drží 14 let hladovku. Po dvou dnech svobody ji opět zatkli

  22:52aktualizováno  22:52
Pouhých čtyřicet hodin svobody dopřály indické úřady známé aktivistce Irom Šarmilaové, která již čtrnáct let drží hladovku. Ve středu byla po letech ve vězení propuštěna na svobodu, ovšem následující den jí policie znovu zatkla. Žena protestuje proti zvláštním pravomocem vojáků.

Irom Šarmilaovou po dvou dnech na svobodě zatýkají policistky v Imphálu, metropoli odlehlého severovýchodního státu Manípur (23. 8. 2014). | foto: AP

Během krátkého času na svobodě se Šarmilaová setkala se svými přáteli a navštívila místní trh v Imphálu, kde jí lidé přivítali jako hrdinku. Především však stihla veřejně prohlásit, že i nadále bude pokračovat v hladovce, dokud vláda nezruší kontroverzní zákon, proti kterému již léta bojuje.

Fotogalerie

Policisté dvaačtyřicetiletou aktivistku proto v pátek podle indických médií zadrželi a odvezli do nemocnice, kde je opět proti své vůli vyživována plastovou sondou zavedenou nosem.

Televizní záběry podle BBC ukazují, jak policisté v Imphálu, metropoli odlehlého severovýchodního státu Manípur, naložili ženu do auta a odjeli.

„V deset hodin jí policie zadržela. Nesdělili nám žádný konkrétní důvod. Řekli jen, že ji vezou na lékařskou prohlídku,“ cituje The Independent jejího bratra.

V úterý přitom soud Indku zbavil obvinění, že chce spáchat sebevraždu. Šarmilaová byla zadržována takřka po celou dobu svého protestu, tedy od roku 2000. S hladovkou začala poté, co indičtí vojáci zastřelili desítku civilistů.

Čtrnáct let nejedla ani nepila

Šarmilaová drží pravděpodobně nejdelší světovou hladovku. Od listopadu 2000 nejedla ani nepila. Dokonce si ani nečistí zuby obvyklým způsobem. Místo toho používá jen kousek vaty, aby bylo jisté, že nepolkne ani kapku vody.

Zákon, proti kterému protestuje, umožňuje vojákům ve svazovém státě Manípur zatýkat a provádět domovní prohlídky bez potřebných povolení a v určitých případech i střílet ostrými náboji. Právní norma také chrání vojáky před soudním stíháním, pokud k němu nedá svolení federální vláda.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International ženu označila za vězně svědomí, neboť ji úřady držely ve vazbě kvůli jejímu přesvědčení.

Manípur je podobně jako několik dalších států severovýchodní Indie dějištěm boje separatistů. Indická armáda se proto staví zásadně proti zákonnému omezování svých pravomocí a argumentuje tím, že v boji proti povstalcům potřebuje mimořádné prostředky.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.