V jistém smyslu se tak opakuje případ "prasečí chřipky", kdy média uváděla rozdílné počty obětí - často totiž umírali vážně nemocní, u nichž vir chřipky nebyl příčinou smrti, ale jednou z více komplikací.
"Tyto kmeny nejčastěji postihují pacienty, kteří jsou jinak kriticky nemocní, je to záležitost z velké části jednotek intenzivní péče," řekl iDNES.cz Jaroslav Hrabák z Ústavu mikrobiologie LF UK v Plzni.
O genu NDM-1 začala nyní média mluvit zejména kvůli jeho objevení v Evropě a smrti prvního pacienta ze starého kontinentu, který měl bakterie s enzymem v těle. Belgičan pákistánského původu si bakterii přivezl z Asie (čtěte Superbakterie odolná vůči antibiotikům si vybrala první oběť).
ENZYM NDM-1Bakterie vybavené tímto genem mohou být odolné vůči dostupným antibiotikům. Počet nakažených pacientů je celosvětově nízký, odborníci ale radí k opatrnosti. Enzym se umí přenášet mezi jednotlivými druhy bakterií (na mobilních elementech DNA). Teoreticky tak může učinit nějakou nemoc obtížně léčitelnou. Rezistenci bakterií vůči antibiotikům v ČR zkoumá Národní referenční laboratoř. Zjištěná data Češi hlásí do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve Stockholmu. |
"Dlouhodobě monitorujeme rezistenci bakterií, které ten enzym mohou mít, zatím jsme žádný případ nezjistili. Antibakteriální program ČR jsme nastartovali už před rokem," sdělil iDNES.cz hlavní hygienik Michael Vít.
Podle něj se Česko pomocí dat ze stovky nemocnic zapojuje do evropské monitorovací sítě a co do úsilí vynaloženého na zkoumání rezistentních bakterií patří mezi první třetinu zemí EU.
Enzym putuje od bakterie k bakterii
Jednou z neznámých ohledně NDM-1 je způsob, jakým se přenáší mezi jednotlivými druhy bakterií.
"Na sklonku minulého roku u jednoho pacienta došlo k mezidruhovému přenosu genu NDM-1 na jiný druh bakterie. Mechanismus přenosu zatím nejsme schopni identifikovat. Genů zodpovědných za rezistenci na antibiotika se ale v bakteriích může šířit celá řada," vysvětluje mikrobiolog Hrabák.
Zároveň dodává, že to není žádný unikátní případ. "Enzymů, které hydrolyzují antibiotika (a tím je neutralizují - pozn. red.), je ve světě popsáno hodně. NDM-1 v Česku dosud popsán nebyl, ale jiné kmeny, které jsou rezistentní vůči všem antibiotikům, se u nás už vyskytly," říká Hrabák. Nebezpečí podle něj tkví v močových infekcích nebo infekci ran.
Důležitá je také míra užívání antibiotik. Kde nejsou na lékařský předpis, tam je lidé kupují často a bakterie si zvyknou. "Kdyby se vám třeba v Řecku nedejbože něco stalo a byli jste tam déle než 50 dní v nemocnici, je velká pravděpodobnost, že si nějaký panrezistentní kmen odnesete. NDM-1 v tom není nijak unikátní," souhlasí koordinátor národního antibiotického programu Jan Šturma.
Podvod farmaceutů?
Podle Pavly Křížové ze Státního zdravotnického ústavu je zatím předčasné říkat, zda se v Evropě nově objevený enzym NDM-1 stane nebezpečným.
Mnozí lidé jsou navíc skeptičtí po nedávné vlně prasečí chřipky, již Světová zdravotnická organizace označila za pandemii. Řada zemí nakoupila drahé vakcíny, které pak z velké části nepoužila, a vyhodila tak spoustu peněz. A proto kritici upozorňují, že na nemoci vydělali hlavně farmaceuti.
"Velkým farmaceutickým firmám asi není úplně vhod, že je tu snaha o racionální používání antibiotik, tím ale nechci říci, že proti tomuto racionálnímu používání bojují. Nové léky prozatím nejsou, respektive není jich tolik - dnes užívaná účinná antibiotika pocházejí většinou ze 70. a 80. let," vysvětluje Šturma.
