Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel nejstarší český válečný veterán Imrich Gablech. Bylo mu 101 let

  8:45aktualizováno  8:45
Ve 101 letech zemřel válečný veterán Imrich Gablech. Patřil mezi poslední žijící české letce, kteří za 2. světové války sloužili v britském letectvu. Během války se ocitl v sovětském gulagu a po návratu do vlasti skončil i ve vězení.

Imrich Gablech. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

O Gablechově smrti informoval v pátek ráno na Twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Dnes brzy ráno ve věku 101 let zemřel generál Imrich Gablech. Hrdina z bojů 2. světové války. Čest jeho památce,“ napsal.

16.prosince 2016 v 07:57, příspěvek archivován: 16.prosince 2016 v 08:38

Dnes brzy ráno ve věku 101 let zemřel generál Imrich Gablech. Hrdina z bojů 2. světové války. Čest jeho památce.

Rodák ze slovenského Hrachoviště, který žil v posledních letech v Havlíčkově Brodě, byl loni jmenován do hodnosti brigádního generála. „Teď už můžu konečně umřít,“ glosoval to tehdy se svým pověstným humorem (čtěte zde).

Gablech byl držitelem řady vyznamenání a ocenění, včetně Řádu Bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost, který obdržel v roce 2009 od prezidenta Václava Klause, či polského vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy. Vyznamenán byl i na rodném Slovensku.

Gablech se narodil 4. listopadu 1915. Před začátkem druhé světové války, po vzniku takzvaného Slovenského státu a okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939, přeletěl v červnu stejného roku z Piešťan do Polska.

V září 1939 byl sovětskou tajnou službou na polském území internován, obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let nucených prací v sovětských táborech. V roce 1941 byl v táboře v povodí řeky Pečory po vzpouře odsouzen na dalších deset let nucených prací. V gulazích, kde musel vykonávat velmi těžkou práci, zhubnul až na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl.

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl jako polský vězeň propuštěn.

Příběh Imricha Gablecha zpracovaný pro Ceny paměti národa:

V říjnu 1941 dorazil lodí přes Špicberky do Velké Británie, kde se připojil k československé jednotce a vrátil se nakrátko k létání. Kvůli zdravotním problémům ale musel s létáním skončit, dělal pak kontrolora na dráze a poté až do konce války byl řídícím leteckého provozu.

Fotogalerie

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze byl odvelen do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Nakonec byl v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn.

Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole pilníků. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani tam a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.

Často také vyprávěl o svých válečných dobrodružstvích. Několikrát skončil i ve vězení poté, co popisoval hrůzy gulagu. „Je mou povinností, aby ti mladší, kteří to nezažili, se dozvěděli, jaké to měli českoslovenští letci, jaká to byla doba pro národ,“ vysvětloval vždy.

Loni Gablech oslavil 100. narozeniny:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.