Praha se podle odborníků úbytku obyvatel bát nemusí. Stav budou vyrovnávat imigranti. (Ilustrační snímek)

Praha se podle odborníků úbytku obyvatel bát nemusí. Stav budou vyrovnávat imigranti. (Ilustrační snímek) | foto: Michal Sváček, MAFRA

Stálý počet obyvatel zajistí Praze přistěhovalci, mohou vznikat ghetta

  • 193
Náboženské nepokoje na předměstích, asijská čtvrť, kam se bojí chodit i policisté, chudinská ghetta s nekontrolovatelnou kriminalitou. To je nejhrůznější scénář, který může potkat Prahu 22. století.

Ačkoli se to na první pohled nezdá, ani česká metropole není vůči problémům současných evropských velkoměst imunní.

Český statistický úřad minulý týden zveřejnil prognózy pro rok 2100, které zahrnují celou republiku (více se dočtete zde). Z té mimo jiné vyplynulo, že Čechů bude pouze 7,7 milionu. MF DNES se proto obrátila na sociology, aby zkusili předpovědět budoucnost Prahy.

"Docela dobře lze odhadnout, kolik bude lidí na velkém území, protože tam můžete ignorovat přistěhovalectví. V případě menšího území, jako je třeba Praha, hrají však imigranti velkou roli," vysvětluje Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

"Koneckonců Praha by bez přistěhovalců dávno vymřela. Už desítky let se tu rodí méně dětí, než umírá lidí," tvrdí.

Jeho slova potvrzuje i primátor Prahy a rovněž vystudovaný sociální geograf Tomáš Hudeček. "Praha dlouhodobě ztrácí obyvatele, kteří se stěhují do přípražských okresů. Naopak díky ekonomické síle přibývá imigrantů. A tak to nepochybně bude i v budoucnosti," podotýká primátor.

Do české metropole míří nejvíc Slovanů a Asiatů

Jak bude město vypadat za devadesát let, záleží zejména na tom, kolik lidí se nakonec do hlavního města přistěhuje a odkud přijdou. Podle sociologů je velký rozdíl v tom, zda jde o Ukrajince, či například přistěhovalce z muslimské Afriky.

Dnes je Praha lákadlem hlavně pro slovanské národy na východ od našich hranic: Slováky, Rusy, Ukrajince. A pak také pro Vietnamce a Číňany. To se ale může rychle změnit.

"Klidně se může stát, že přijde vlna z Afriky či arabských zemí. Žádné davy z Ukrajiny či Slovenska. Těch bude také málo. Mají podobné demografické chování jako my. Rodí se jim méně dětí a populace stárne," říká Kostelecký.

Jakmile se přistěhovalci někde uchytí, následují je jejich krajané, komunita se rozrůstá a mohou vznikat ghetta či takzvané etnické čtvrti, jak to známe z velkých evropských měst.

Teoreticky něco podobného vzniká na jihu Prahy, kde se neustále zvyšuje zastoupení Vietnamců. Obecně mají takto výrazně odlišná etnika tendence soustředit se do jednotlivých lokalit, udržovat své zvyky a manželství uzavírat takřka výhradně jen mezi sebou.

O Česku se ve světě moc neví, navíc je čeština složitá řeč

Větší přistěhovalecké vlně z jiných zemí zatím Praha "odolává". Příčin je několik: o Česku se ve světě moc neví, mluvíme z pohledu cizinců složitou řečí a klíčová je také úspěšnost ekonomiky.

Přesto je možné, že do budoucna vzniknou i v Praze problémové čtvrti splňující všechny parametry ghetta. Ať už sociální, či etnická. "Je skutečně možné, že Praha bude mnohem více multietnickým městem," říká sociolog Tomáš Lebeda.

Podle sociologů má samospráva stále prostředky, jak vzniku ghett zabránit. Poměrně důležitým faktorem je vlastnit určitý podíl bytového fondu a kontrolovat tak, kdo se do jednotlivých čtvrtí stěhuje. Jenže účinnost tohoto nástroje je po několika vlnách privatizace bytů stále slabší. V tržním hospodářství již regulovat nic nelze.

Druhou možností je důsledně dbát na to, aby se nezvyšovala drobná kriminalita v jednotlivých čtvrtích, protože to spolehlivě místní obyvatele vyžene. A pak je nutné hlídat kvalitu škol. Nesmí vzniknout koncentrace problémových škol. Tam pak pochopitelně nepůjde bydlet nikdo, kdo má děti.

"Obecně bude situace záviset na plánu rozvoje města, na jeho řešení zahušťování a vyprazdňování v různých městských částech a na distribuci investic a rozvojových programů pro Romy, Vietnamce, Ukrajince a další národnosti. Ale také pro chudnoucí Čechy," uvádí Miloš Havelka z Fakulty humanitních studií UK.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video