Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Středozemní moře se mění na hřbitov, zlobí se Malta na Evropany

  9:31aktualizováno  9:31
Druhá potopená loď s běženci během několika dnů rozproudila debatu o nelegálních imigrantech z Afriky. Malta a Itálie, jejichž ostrovy jsou cílem tisíců zoufalých lidí, se zlobí na Evropskou unii, protože prý s bobtnajícím problémem nic nedělá. "Slyšíme jenom samé řeči, prázdné řeči," prohlásil maltský premiér.

V pátek se v maltských vodách převrátila další loď s africkými uprchlíky, kteří mířili přes Středozemní moře na italský ostrov Lampedusa, vstupní bránu nejen do Itálie, ale i zbytku Evropy. Minulý týden při podobné tragédii zemřelo nejméně 311 lidí, nyní ve vlnách našlo smrt padesát zoufalých běženců. Zbytek se italským a maltským záchranářům podařilo z vody vylovit.

Maltský premiér Joseph Muscat se proto pustil do ostré kritiky Evropanů a Evropské unie, která prý příliv imigrantů neřeší žádnými praktickými kroky. "Politici přemýšlí, jak utáhnout nebo zmírnit imigrační pravidla, jenže naším problémem jsou ti lidé na moři," upozornil. "Zatím jenom měníme Středozemní moře na hřbitov."

Fotogalerie

Podobný postoj má i Itálie, jejíž břehy lákají desetitisíce lidí ročně. Italský ostrov Lampedusa totiž leží jen něco málo přes sto kilometrů od Tuniska, a tak se na nebezpečnou výpravu na přeplněných kocábkách vydávají i celé rodiny s dětmi.

Naposledy se v pátek převrátila loď, na níž se tísnilo kolem 250 lidí. Když se loď dostala do potíží, shromáždili se cestující na jedné straně paluby a snažili se upoutat pozornost maltských letadel. Tím lodi pomohli ke dnu. Stejný den Italové zachránili dalších 500 lidí z různých plavidel kolem Sicílie. Nejen podle italského premiéra Enrica Letty je situace neudržitelná.

"Jsme opuštěni Evropou," tvrdí maltský premiér Muscat. "Nevím kolik dalších lidí bude muset zemřít, aby se něco začalo dít. Pravidla se musí změnit a nezáleží, jestli budou přísnější či volnější. Nefungují a musí se spravit."

Křišťálová lupa

Podle BBC řeší evropští politici dilema, kdy je na jedné straně veřejnost tlačí, aby omezili počty imigrantů, a na druhé straně chtějí pomoci lidem, kteří jsou natolik v zoufalé situaci, že se vydávají na riskantní cestu v potápějících se lodích. 

Od roku 1988 zemřelo při plavbě do Evropy už kolem 19 tisíc lidí. Většina z nich míří do Itálie, odkud se snaží dostat do dalších evropských zemí, především Francie a Velké Británie. Nejčastěji prchají Eritrejci nebo Somálci, v posledních letech však také Syřané, v jejichž zemi zuří občanská válka.

Takhle probíhala záchrana uprchlíků při lodním neštěstí na začátku října:


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.