Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Každý Islanďan „má knihu v žaludku“, rodí se tam nejvíc spisovatelů

  16:19aktualizováno  16:19
Co Islanďan, to spisovatel. Platí to téměř doslova. V zemi žije v průměru nejvíce spisovatelů na světě. Podle britské stanice BBC každý desátý obyvatel třísettisícového ostrova v severních vodách Atlantského oceánu vydá knihu.

Islandský pavilon na frankfurtském knižním festival vystavil v roce 2011 videa, která zachycovala Islanďany, jak si čtou ve svých domovech. Islanďané knihy milují | foto: Profimedia.cz

Procházet se po Reykjavíku a nenarazit na spisovatele je takřka nemožné. Skoro každý Islanďan totiž v některé části svého života vezme do ruky pero či spíše klávesnici a popustí uzdu fantazii. V zemi, kde žije tři sta tisíc obyvatel, vydá podle britské stanice BBC každý desátý člověk knihu.

"Spisovatelé jsou tady respektovaní," míní šéfka islandského centra literatury Agla Magnusdottirová. "Témata jsou všeho druhu - moderní ságy, poezie, dětské knihy, beletrie i erotická literatura, největší boom však zaznamenávají detektivky," dodala pro britskou stanici.

Tenhle fakt našince nepřekvapí, české knižní pulty už nějakou chvíli zaplňují severské detektivky. Na Islandu jich však vyjde dvakrát tolik, než u sousedů ve Švédsku, Norsku a Dánsku.

Však se také na Islandu traduje: ad ganga med bok I maganum, což doslovně znamená, že každý "má knihu v žaludku", čili přeneseně, že tam mají psaní v genech. Čím to je, jasné není.

Národ vypravěčů

Podle některých v tom hraje roli úchvatná příroda, která prostě lidi musí inspirovat. Tak jako třeba anglického spisovatele JRR Tolkiena, autora Hobita a trilogie Pán Prstenu. Nebo nedávno zesnulého irského básníka a nositele Nobelovy ceny Seamuse Heaneyho (více o pokračovateli W. B. Yeatse zde)

Jiní věří, že Islanďany k psaní odedávna vede studené a pošmourné počasí, které panuje na ostrově v chladných vodách Atlantiku. "Jsme národ vypravěčů. Když padla tma a byla zima, nebylo co dělat jiného," vysvětluje spisovatel Solvi Bjorn Siggurdsson.

"Díky poetické Eddě a středověkým ságám jsme odedávna obklopeni příběhy," připomněl Siggurdsson proslulé sbírky severské epické poezie z 13. století. "A po získání nezávislosti na Dánsku v roce 1944 nám literatura pomáhala určit naší identitu," dodal spisovatel, podle kterého řadu Islanďanů k psaní inspiroval Halldór Laxness, islandský nobelista za rok 1955.

Laxnessovy knihy lze sehnat všude, na benzínkách i v turistických centrech. Islanďané rádi pořádají "poutě" k jeho rodnému domu v Reykjavíku a mnoho kočičích mazlíčků Islanďanů se na jeho počest jmenuje Laxness, což byl autorův pseudonym, vlastním jménem se jmenoval Halldór Gudjónsson.

"Když Laxness získal Nobelovku v roce 1955, tak přidal Island na mapu světové literatury. Dodal nám sebedůvěru psát," řekl Siggurdsson.

V uplynulých několika letech se o zemi, která usiluje o vstup do Evropské unie, hovořilo hlavně v souvislosti s ekonomickou krizí. Finanční propad, který zasáhl celou Evropu, totiž odstartoval v roce 2008 právě tam. Ostrov na sebe znovu upozornil i před třemi lety, když se probudila sopka Eyjafjallajökull a letecká doprava nad starým kontinentem dočasně ochrnula (o sopce zde).

Někteří islandští umělci věří, že právě krize neboli kreppa je "vrátila zpátky na zem" a vyprovokovala k tvořivosti. "Přestali jsme být spokojení sami se sebou. Krize se v mysli umělců přetvořila v kreativní zbraň. Stala se pro nás něčím, jako byla Thatcherová pro Brity," připomněl komik, malíř a samozřejmě spisovatel Hallgrimur Helgason někdejší britskou konzervativní premiérku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.