Poslanec ruské Státní dumy Ilja Ponomarjov v roce 2012.

Poslanec ruské Státní dumy Ilja Ponomarjov v roce 2012. | foto: Profimedia.cz

Hlasoval proti anexi Krymu, do Ruska už nesmí. Zbyly mu jen dva svetry

  • 735
Ilja Ponomarjov je jediný poslanec ruské Státní dumy, který se loni postavil proti anexi Krymu. Podnikatel a politik ze Sibiře, který se netají obdivem k Marxovi, na svou odvahu doplatil. Když odjel na služební cestu do USA, úřady mu zakázaly návrat. Ruský parlament ho navíc zbavil poslanecké imunity.

Ponomarjov se kontroverzi nevyhýbá. V letech 2011 a 2012 organizoval protesty proti znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem, o rok později byl jediným poslancem ruské Státní dumy, který hlasoval proti zákonu o „homosexuální propagandě“. Byla to však až anexe Krymu, která jeho „vzpouru“ završila.

Krátce poté, co jako jediný hlasoval proti anexi, se v centru Moskvy objevil billboard, který Ponomarjova označoval za vlastizrádce. Vedení strany Spravedlivé Rusko, za niž byl do Dumy zvolen, jej vyzvalo k rezignaci, což odmítl. 

Když v srpnu služebně odjel do Spojených států, úřady mu zakázaly překročit ruskou hranici. Opatření se běžně využívá k tomu, aby lidé podezřelí z trestné činnosti nemohli Rusko opustit, Ponomarjov se však kvůli němu paradoxně do vlasti nemohl vrátit, poznamenal Washington Post.

„Zůstal jsem tu proti své vůli,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa ze svého amerického exilu. „Záměrně čekali, až budu v zahraničí na služební cestě, než pro mě uzavřeli hranici. Jsem ruský občan. Jsem poslanec za Novosibirsk a také jím hodlám zůstat,“ dodal.

Odjel se dvěma svetry, k účtu se nedostane

Důvodem pro Ponomarjovovo stíhání jsou jeho údajné finanční machinace spojené s vědeckým střediskem Skolkovo, které se má stát ruskou obdobou Sillicon Valley. Obdobná obvinění z korupce Kreml již dříve použil i proti Alexeji Navalnému, jedné z nejznámějších postav ruské opozice. V souvislosti s kauzou Skolkovo minulý týden Duma dokonce zbavila Ponomarjova imunity a uvolnila tak cestu k jeho stíhání.

Krize na Ukrajině

Úřady Ponomarjovovi podle Financial Times také zmrazily všechna konta, takže se v USA ocitl zcela bez finančních prostředků. „Přijel jsem na turistické vízum, měl jsem s sebou jen tašku se dvěma svetry,“ řekl Reuters. V Americe si zatím vydělává jako konzultant a řečník. Kromě toho se snaží aktivizovat ruské emigranty a zformovat opoziční hnutí, které by se časem mohlo postavit „kremelské kleptokracii“, jak současný režim nazývá.

„Mnoho z nás je teď ve Spojených státech a Kremlu to tak vyhovuje,“ řekl Wall Street Journalu o ruském exilu. „My se ale lépe zorganizujeme a vrátíme se, jak už se to v ruské historii stalo ne jednou, ale hned dvakrát. A nebude nám líto těch, kteří zorganizovali tu frašku ve Státní dumě - někdejším ruském parlamentu,“ dodal v narážce na jednomyslnost, s níž ho poslanci zbavili imunity.

Mučedník se Kremlu nehodí

V exilu se k němu připojila manželka, děti zůstávají v Rusku u babičky. Ponomarjov se hodlá z exilu vrátit. Vězení se navzdory ztracené imunitě příliš neobává, pravděpodobnější podle něj je, že bude muset zůstat v zahraničí. 

„Tím, že někoho zavřete do vězení, z něj uděláte politického mučedníka. Po tom, co se stalo s Alexejem Navalným, ale pochopili, že to není dobrý postup a jen to politiky zviditelní. Ruské elity jednají podle principu ‚sejde z očí, sejde z mysli‘. V zahraničí podle nich můžete dělat, co chcete, ale na dění doma to žádný vliv mít nebude,“ řekl Svobodné Evropě.

Ponomarjovovy názory jsou ostatně v americkém kontextu poměrně radikální. Svou politickou kariéru začal v komunistické straně, jíž byl pět let členem. I když později přestoupil do strany Spravedlivé Rusko, k myšlenkám Karla Marxe se dosud otevřeně hlásí a označuje se za „libertariánského komunistu“. 

Narozdíl od těch, kteří jako Putin litují rozpadu Sovětské svazu, však má o ruské politice a jeho postavení ve světě značně odlišné představy. Země by podle něj měla opustit dosavadní prezidentský systém a přiklonit se k parlamentní demokracii. Ponomarjov také prosazuje silnější samosprávu regionů a hájí práva sexuálních menšin, což je na současné ruské politické scéně ojedinělé.

O svůj poslanecký mandát může přijít pouze v případě, že bude shledán vinným z trestného činu. Pak by mu hrozilo až deset let vězení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video