Ilić: Češi budou dobrými advokáty Srbů

  • 63
Mimořádnou pozornost, kterou chce česká diplomacie v příštích měsících věnovat Srbsku a Černé hoře, uvítal srbský velvyslanec v Praze Aleksandar Ilić. "Je důležité, aby se naše země dostala do Evropské unie a NATO," uvedl v rozhovoru Ilić. Češi podle něj mohou Bělehradu na této cestě pomoci.

Česká republika si vybrala Srbsko jako svou prioritu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.

Praha hodlá svým evropským partnerům dokázat, že umí přispět k řešení problémů ve výbušných oblastech, v tomto případě na Balkáně. - více zde

Už brzy přijedou do Prahy na školení srbští diplomaté, kteří budou zkoumat české zkušenosti s přípravou na vstup do EU. "Češi se také zúčastní organizace a otevření informačního centra o NATO v Bělehradě," dodává Ilić.

Velvyslanec by byl rád, kdyby se Praha stala advokátem Srbů v Bruselu - sídle Evropské unie i Severoatlantické aliance. Tím spíše, že Češi jsou v přístupu k těmto organizacím realisty.

"NATO, ani EU si neidealizujeme," tvrdí Ilić. V obou organizacích je podle něj mnoho otevřených problémů a srbským zájmem je, aby se tyto problémy řešily.
 
Vzpomínky na bombardování
Současný vztah Srbů k alianci však tíží vzpomínky na bombardování země silami NATO v roce 1999. "Je nutné tuto tragickou epizodu co nejrychleji překonat," zdůrazňuje srbský ambasador.

Pro Srby je důležité, že tehdejší česká politika byla vyvážená. Na politické scéně v Praze se pohybovali odpůrci i zastánci bombardování. Pro byl tehdejší prezident Václav Havel, proti jeho pozdější nástupce Václav Klaus. Nesouhlas s alianční akcí vyjadřovalo 70 procent Čechů.

Aleksandar Ilić, bývalý profesor literatury a také překladatel z češtiny, přeložil do srbštiny tehdejší publicistické příspěvky českých politiků, filozofů, historiků a novinářů, kteří psali "v duchu nejlepších tradic spolupráce Čechů a Srbů." Tyto překlady se objevily v bělehradském tisku a "přispěly k dobré pověsti Čechů". Ilić je chce v příštím roce vydat knižně.

Jestli tedy někdo může ukázat Srbům cestu do euroatlantických struktur, je to právě Praha, soudí velvyslanec. Na rozdíl od některých českých odborníků však nenachází prioritu v tom, že by čeští diplomaté zprostředkovávali dialog mezi Srby a Albánci v Kosovu. To, že se něco podobného chystá, mu není známo.

Velké šance pro česko-srbskou spolupráci naopak vidí v ekonomické oblasti. V Ilićově zemi se údajně velmi dobře prodávají automobily Škoda i české sklo. Roste zájem Čechů o turistické cesty do Černé hory a o příležitosti na Balkáně se zajímá energetická firma ČEZ.

V příštích týdnech a měsících Srbsko a Černá hora přijme nové zákony, včetně zákona o restitucích, které zlepší podnikatelské prostředí v zemi. "Češi by měli být v Srbsku přítomni a využít prvních příležitostí," radí Ilić.
 
Problém obviněných ze zločinů
Ambice Bělehradu vstoupit do EU a NATO však narážejí na zásadní problém - Západ podmiňuje přijetí Srbů tím, že budou vydávat obviněné z válečných zločinů mezinárodnímu tribunálu v Haagu. Srbské vládě vytýká, že dostatečně nespolupracuje.

Aleksandar Ilić vysvětluje, že v Bělehradě existují dva myšlenkové proudy. Představitelé prvního tvrdí, že je nutné vydat ještě několik obviněných a pak už vše bude v pořádku. Jenže najít třeba někdejší vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče či Ratka Mladiče není jednoduché a nepodařilo se to ani silám NATO v Bosně.

Zastánci druhého myšlenkového proudu s vydáváním nesouhlasí. Argumentují tím, že Srbové předali ty nejdůležitější obviněné, ale jiní tak ani neučinili. Premiérem Kosova se kupříkladu stal Ramush Haradinaj, rovněž mnohými podezíraný z válečných zločinů. Jednostranné ústupky Bělehradu by podle nich nahrávaly extrémním a nacionalistickým silám v Srbsku.

Ještě před vstupem do Severoatlantické aliance by se Bělehrad měl zapojit do programu NATO Partnerství pro mír. Ilić upozorňuje, že Srbové už vlastně v alianci nepřímo byli, neboť v roce 1953 vytvořila tehdejší Jugoslávie společně s Řeckem a Tureckem Balkánský pakt.


Video