Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ilić: Češi budou dobrými advokáty Srbů

  9:45aktualizováno  9:45
Mimořádnou pozornost, kterou chce česká diplomacie v příštích měsících věnovat Srbsku a Černé hoře, uvítal srbský velvyslanec v Praze Aleksandar Ilić. "Je důležité, aby se naše země dostala do Evropské unie a NATO," uvedl v rozhovoru Ilić. Češi podle něj mohou Bělehradu na této cestě pomoci.

Česká republika si vybrala Srbsko jako svou prioritu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.

Praha hodlá svým evropským partnerům dokázat, že umí přispět k řešení problémů ve výbušných oblastech, v tomto případě na Balkáně. - více zde

Už brzy přijedou do Prahy na školení srbští diplomaté, kteří budou zkoumat české zkušenosti s přípravou na vstup do EU. "Češi se také zúčastní organizace a otevření informačního centra o NATO v Bělehradě," dodává Ilić.

Velvyslanec by byl rád, kdyby se Praha stala advokátem Srbů v Bruselu - sídle Evropské unie i Severoatlantické aliance. Tím spíše, že Češi jsou v přístupu k těmto organizacím realisty.

"NATO, ani EU si neidealizujeme," tvrdí Ilić. V obou organizacích je podle něj mnoho otevřených problémů a srbským zájmem je, aby se tyto problémy řešily.
 
Vzpomínky na bombardování
Současný vztah Srbů k alianci však tíží vzpomínky na bombardování země silami NATO v roce 1999. "Je nutné tuto tragickou epizodu co nejrychleji překonat," zdůrazňuje srbský ambasador.

Pro Srby je důležité, že tehdejší česká politika byla vyvážená. Na politické scéně v Praze se pohybovali odpůrci i zastánci bombardování. Pro byl tehdejší prezident Václav Havel, proti jeho pozdější nástupce Václav Klaus. Nesouhlas s alianční akcí vyjadřovalo 70 procent Čechů.

Aleksandar Ilić, bývalý profesor literatury a také překladatel z češtiny, přeložil do srbštiny tehdejší publicistické příspěvky českých politiků, filozofů, historiků a novinářů, kteří psali "v duchu nejlepších tradic spolupráce Čechů a Srbů." Tyto překlady se objevily v bělehradském tisku a "přispěly k dobré pověsti Čechů". Ilić je chce v příštím roce vydat knižně.

Jestli tedy někdo může ukázat Srbům cestu do euroatlantických struktur, je to právě Praha, soudí velvyslanec. Na rozdíl od některých českých odborníků však nenachází prioritu v tom, že by čeští diplomaté zprostředkovávali dialog mezi Srby a Albánci v Kosovu. To, že se něco podobného chystá, mu není známo.

Velké šance pro česko-srbskou spolupráci naopak vidí v ekonomické oblasti. V Ilićově zemi se údajně velmi dobře prodávají automobily Škoda i české sklo. Roste zájem Čechů o turistické cesty do Černé hory a o příležitosti na Balkáně se zajímá energetická firma ČEZ.

V příštích týdnech a měsících Srbsko a Černá hora přijme nové zákony, včetně zákona o restitucích, které zlepší podnikatelské prostředí v zemi. "Češi by měli být v Srbsku přítomni a využít prvních příležitostí," radí Ilić.
 
Problém obviněných ze zločinů
Ambice Bělehradu vstoupit do EU a NATO však narážejí na zásadní problém - Západ podmiňuje přijetí Srbů tím, že budou vydávat obviněné z válečných zločinů mezinárodnímu tribunálu v Haagu. Srbské vládě vytýká, že dostatečně nespolupracuje.

Aleksandar Ilić vysvětluje, že v Bělehradě existují dva myšlenkové proudy. Představitelé prvního tvrdí, že je nutné vydat ještě několik obviněných a pak už vše bude v pořádku. Jenže najít třeba někdejší vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče či Ratka Mladiče není jednoduché a nepodařilo se to ani silám NATO v Bosně.

Zastánci druhého myšlenkového proudu s vydáváním nesouhlasí. Argumentují tím, že Srbové předali ty nejdůležitější obviněné, ale jiní tak ani neučinili. Premiérem Kosova se kupříkladu stal Ramush Haradinaj, rovněž mnohými podezíraný z válečných zločinů. Jednostranné ústupky Bělehradu by podle nich nahrávaly extrémním a nacionalistickým silám v Srbsku.

Ještě před vstupem do Severoatlantické aliance by se Bělehrad měl zapojit do programu NATO Partnerství pro mír. Ilić upozorňuje, že Srbové už vlastně v alianci nepřímo byli, neboť v roce 1953 vytvořila tehdejší Jugoslávie společně s Řeckem a Tureckem Balkánský pakt.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Obraně se politici věnují povrchně, vyplývá z analýzy programů stran

Většina stran a hnutí se obranné politice věnuje spíše povrchně. Když už se téma obrany v programu stran objeví, je často propojeno s dalšími tématy, které...  celý článek

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.