Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku chybějí stovky dárců krvetvorných buněk, mohou zachránit život

  11:23aktualizováno  11:23
Registr dárců krvetvorných buněk IKEM avizoval potíže. Má za sebou sice rok, kdy do něj vstoupil rekordní počet potenciálních dárců kostní dřeně, ale letos jich kvůli věku nebo zdravotnímu stavu musí mnoho vyřadit. Registr proto přichází o rozmanitost, která zachraňuje životy.

Tomáš Vorel vstupuje do registru dárců kostní dřeně v pražském IKEM. (15. dubna 2014) | foto: IKEM

Loni do Českého registru dárců krvetvorných buněk přibylo 1 734 lidí. A Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) hlasí, že je to vůbec nejvíc zájemců o dárcovství za posledních 11 let. Registr čítá nyní přes 22 tisíc potenciálních dárců.

V pondělí však IKEM zároveň upozornil, že jen letos z registru musí vyřadit 2 300 lidí. „Důvodem je především věk,“ sdělila Gabriela Hošková, koordinátorka registru. Ve vyšším věku mají lidé více zdravotních komplikací, zvyšují se proto rizika, že by se případné darování buněk neobešlo bez potíží. A to lékaři nechtějí riskovat.

Registr hledá nové dárce

Zájemci mohou zavolat do IKEM, kde jim poradí, kam se vypravit. Nebo jít na stránku www.darujzivot.cz, kde najdou telefonní čísla i odběrová místa. Jedno z nejnovějších je například v Žatci.

Při registraci žadatel vyplní dotazník, podepíše informovaný souhlas a nechá si odebrat menší množství krve. Teprve až je registrem telefonicky osloven jako vhodný dárce, čekají ho lékařská vyšetření a odběr buněk. Ten se provádí buď z krve, nebo z kostí v oblasti pánve. První možnost vyžaduje injekční užívání medikamentů, druhá celkovou narkózu a třídenní hospitalizaci. 

Odběr nezpůsobuje žádné trvalé následky, přechodně se může objevit bolest místa vpichu, únava či slabost. Ti, kteří darování podstoupí, jsou ale pro jistotu kontrolováni. Jedenkrát ročně po dobu deseti let je zdravotníci zvou na preventivní vyšetření krve.

„Dříve jsme zaregistrované vyřazovali ve věku 60 let, nyní je tato hranice 55 let,“ upozornila vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Marie Kuříková. Lékaře ke snížení věkové hranice vedly zkušenosti z praxe. „Dárci vyššího věku mají potíže se k odběru dostat a my potřebujeme ty, kteří skutečně darují a nedají jen planou naději,“ uvedla Kuříková.

Kromě toho, že registru hrozí úbytek dárců, lékaři se potýkají ještě s další potíží: klesají počty případů, kdy se dárci najdou přímo mezi příbuznými. Před dvaceti lety bylo ze sta transplantací sedmdesát příbuzenských a třicet od dárců mimo rodinu. Nyní je tento poměr přesně opačný, podotýká Michaela Mužíková z Ústavu krevní hematologie a transfuze, který je největším českým centrem léčby onemocnění krve

„Lidé mají stále méně dětí a pokud už dětí mají více, mají je s různými partnery. To je také důvod, proč klesá šance najít dárce v rodině,“ vysvětila jeden z důvodů Mužíková.

Ideální dárce

Z pohledu zdravotníků jde o mladého muže. Důležitý je věk od 18 do 35 let, výborný zdravotní stav, hmotnost vyšší než 50 kilogramů, žádná medikace (tolerována je hormonální antikoncepce) a léčba, mít zdravotní pojištění v Česku a ochota věnovat někomu svůj čas, část pohodlí a být ochoten podstoupit odběry krve a další vyšetření jako jsou rentgen, EKG a odběry krve.

Pacienti, kteří trpí například leukémií či jinou chorobou krve, jsou proto často odkázáni na registry. Ty jsou v Česku dva, další existují v zahraničí. Podle IKEM pro více než polovinu pacientů je dárce nalezen právě za hranicemi. A ani tam, ačkoliv ve světě je 25 milionů zaregistrovaných potenciálních dárců, nemusí být zdravotníci vždy úspěšní. „Až jedna třetina pacientů se transplantace nedožije,“ podotýká Kuříková.

Rozšiřování počtu registrovaných je proto důležité. Registrace automaticky neznamená, že se dotyčný stane dárcem. Lékaři jej o darování požádají až ve chvíli, kdy jeho buňky potřebuje konkrétní nemocný. Potenciální dárce se v té chvíli může rozhodnout, zda odběr podstoupí, či nikoliv. Dárcovství je dobrovolné, anonymní a bezplatné.

Krvetvorné buňky lze získat z kostní dřeně, kmenových buněk z krve nebo z pupečníkové krve.

Dárce kostní dřeně hledají i úspěšní čeští biatlonisté:



Témata: Kostní dřeň




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.