Častou praxí bývá, že jsou dozorčí rady doplňovány lidmi, jejimiž hlavními kvalifikačními kritérii jsou buď osobní kontakty na určitého politika nebo přímo politická příslušnost. "Veřejné podniky jsou tak de facto řízeny politiky, ale kontrola jejich činnosti neexistuje víceméně žádná," říká spoluautor výzkumu Jiří Skuhrovec.
Studie přináší důkazy o velmi silném propojení politiky a státem vlastněných firem. "Nejlepším ukazatelem politického vlivu na veřejné podniky je obměna členů v dozorčích radách," doplňuje Jana Chvalkovská, rovněž spoluautorka studie.
Důkazy hovoří jasně: po parlamentních volbách v roce 2006 se během následujícího roku vyměnilo 60 členů dozorčích rad u sledovaných firem. A rošáda v dozorčích radách firem se opakovala opět o čtyři roky později, kdy ve volbách výrazně posílila ČSSD.
Ty mně, já tobě.
Nejznámějšími příklady této politiky jsou bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr nebo Ivan Fuksa. Rebelující poslanci ODS získali křesla v dozorčích radách státních podniků Čepro a Aeroholding poté, co odešli ze Sněmovny, díky tomu Nečasova vláda dosáhla schválení daňového balíčku. Policie je dokonce kvůli tomu obvinila z přijetí úplatku (více čtěte zde).
Dalším sporným případem je i událost z letošního února. Teprve pětadvacetiletý student práv a blízký spolupracovník Karolíny Peake se stal členem dozorčí rady státního podniku Budějovického Budvaru (více čtěte zde).
Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy spolu s výsledky výzkumu předložil také dokument Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), který srovnává právní úpravy fungování státních firem svých členských států a navrhuje zlepšení.
Organizace doporučuje vytvořit nominační výbor, který by posuzoval odbornost kandidátů do dozorčích rad. Pomohlo by i kompletní zveřejňování smluv na internetu. Na takový zákon si však Češi ještě budou muset počkat.
