ÚSTAVNÍ SOUD ON-LINEDění sledujeme v podrobné on-line reportáži |
Pro veřejnost bude vyhrazena nadpoloviční většina míst v sále, celkem pětašedesát. "Na tato místa se budou od rána vydávat vstupenky," uvedl včera generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Všichni chtějí vidět rozhodování o stížnosti Miloše Melčáka, kterému se nelíbí způsob ukončení volebního období.
Zbrojili i politici. "Poctivě jsem se připravoval, dokonce jsem si znovu přečetl příslušné pasáže ústavy," řekl šéf Senátu Přemysl Sobotka. Chystal se i předseda dolní komory Miloslav Vlček. "Dopředu ale nevyzradím, co tam budu říkat," prohlásil včera.
Že je čtvrteční jednání opravdu výjimečné, potvrdil i generální sekretář. "Tato událost je mimořádná tím, že se ústavní zákon přezkoumává poprvé na něčí návrh," vysvětlil Langášek.
Jednání se bude muset obejít bez prezidenta Václava Klause. Podle oficiálního programu má schůzku s hráči týmu Washington Capitals z hokejové NHL a pak přijme premiéra Jana Fischera.
JAK MOHOU SOUDCI ROZHODNOUT1. Uznají Melčákovy výhrady: V tom případě se poslanci chystají přijmout ústavní zákon, který by pomohl rozpustit Sněmovnu, a volby by nejspíš byly 6. a 7. listopadu. 2. Neuznají Melčákovy výhrady: Volby budou moci být dříve, pokud Státní volební komise večer řekne, že jsou ještě stihnutelné. 3. Odloží rozhodnutí: Lze čekat, že poslanci budou pokračovat v ústavních změnách. |
Představitelé soudu připouštějí, že rozhodování o Melčákově návrhu má průlomový význam. Ústavní soud bude poprvé přezkoumávat ústavní zákon, normu nejvyšší právní síly. Někteří experti se domnívají, že k tomu soudci nemají pravomoc.
Melčákův advokát Jan Kalvoda ale ve stížnosti uvádí, že zákon o zkrácení volebního období je ústavní pouze podle názvu, věcně prý nesplňuje základní kritéria.
První část by měla trvat do poledne...
Jednání začne takzvanou zpravodajskou zprávou, v níž soudce zpravodaj Pavel Holländer shrne dosavadní průběh řízení. Poté dostane navrhovatel prostor ke slovnímu doplnění své stížnosti a účastníci řízení, tedy představitelé Poslanecké sněmovny a Senátu, mohou rekapitulovat svá písemná vyjádření.
Soud také vyzve účastníky řízení k návrhům na doplnění dokazování. Otevře se prostor pro dotazy, které mohou účastníkům řízení pokládat všichni soudci. Finále první části jednání představují závěrečné návrhy. Soud očekává, že dopolední jednání může skončit mezi 11:30 a 12:00.
...možná ji ale zdrží nové argumenty
Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška ale záleží na tom, zda účastníci řízení přijdou s nějakými návrhy na dokazování nebo novými argumenty. Poté plénum Ústavního soudu přeruší jednání a sejde se k neveřejné poradě, na níž rozhodne o dalším postupu.
Je možné, že soud odpoledne vyhlásí nález. Stejně tak se může stát, že dojde k odročení jednání na jiný den. Většinu plenárních nálezů soud vyhlašuje ještě v den veřejného jednání, ústavní stížnost ale je bezprecedentní případ.
Výsledek čtvrtečního jednání nasměruje další politická jednání o termínu předčasných voleb. Sněmovna už v úterý poslala do závěrečného schvalování novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců. O novele mohou poslanci případně rozhodnout už ve čtvrtek večer nebo v pátek. Volby se v takovém případě možná uskuteční 6. a 7. listopadu. Pokud Ústavní soud stížnost zamítne, připadá v úvahu dřívější termín.
V Česku se má zkrácení volebního období prostřednictvím zákona zopakovat už podruhé. Poprvé to bylo v roce 1998.
HLAVNÍ DĚNÍ KOLEM MELČÁKOVY STÍŽNOSTI26. srpna - Miloš Melčák podal stížnost k ÚS proti rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb a zároveň navrhl zrušit ústavní zákon o zkrácení volebního období Sněmovny. 1. září - Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Většina politiků to kritizovala. 2. září - Prezident Klaus svolal schůzku předsedů šesti stran zastoupených ve Sněmovně, premiéra a předsedů obou komor parlamentu. Dohodli se, že připraví novelu ústavy, která umožní konání voleb v původně plánovaném říjnovém termínu nebo co nejdříve poté. 3. září - Prezident Klaus po setkání s předsedy obou komor parlamentu a premiérem Janem Fischerem řekl, že ústavní činitelé považují konání předčasných voleb v říjnovém termínu za veřejný zájem. 4. září - Pražský komunální politik, právník a kandidát ODS do Sněmovny Ondřej Lněnička napadl rozhodnutí ÚS o odkladu vykonatelnosti prezidentova rozhodnutí o vyhlášení voleb ústavní stížností. 6. září - Zástupci stran v týmu odborníků se neshodli na termínu předčasných voleb. ČSSD prosazovala změnu ústavy, která by umožnila jejich konání v termínu 9. a 10. října. Podle ostatních je takové opatření jednorázové a mohlo by být napadnutelné u ÚS. 7. září - ÚS oznámil, že obdržel vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu, která potřeboval před čtvrtečním projednáváním Melčákova návrhu. 8. září - Sněmovna poslala do závěrečného schvalování novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců. Prezident by jí musel vyhovět. O novele budou moci poslanci rozhodnout ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno. Podle Topolánka volby budou asi 6. a 7. listopadu, Paroubek doufá v poslední říjnový víkend. 10. září - o stížnosti bude rozhodovat Ústavní soud |
