Čtenáři posílali pozdravy ze slunečných Kajmanských, Bahamských či Kanárských ostrovů, z chladné Aljašky, Špicberků či Sibiře, z přelidněného Tokia, Dillí či ze Santiaga de Chile. Psali z farem uprostřed divoké přírody, opuštěných vesniček v horách, odlehlých míst v Africe nebo za polárním kruhem.
Ozvali se lidé všelijakých profesí - lékaři z Botswany, vojáci v Afghánistánu, ale i zubař z tichomořské ostrovní republiky Palau, kněz ve Vatikánu i cestovatel na výletní lodi, která právě kotvila v Kolumbii.
Třeba Gabriela Idehen v nigerijském Benin City čte iDNES.cz každý den. "Žiji zde s manželem a dcerou a snažím se rozjet neziskovou organizaci podporující léčbu malárie. Vůbec to není jednoduché - bohužel nejsem herečka nebo supermodelka," posteskla si.
"Je moc fajn, že internet existuje"
Iva Buschmann čte iDNES.cz, kdekoli právě žije. "Jeden a půl roku jsem vaše stránky četla v Německu, poslední dva roky v Tokiu a od října je čtu v Sydney. Začínám tak každé své ráno - kávu a MF DNES na internetu. Je moc fajn, že internet existuje."
Připojení na celosvětovou síť spojilo s domovem i Jana Volavku a Marka Zelenku. "Nevím, jestli jsem nejvzdálenější, ale jsem nejzapadlejší. Žiji ve výšce 2200 metrů ve Skalistých horách na konci silnice," svěřil se Volavka z americké Montany.
Zelenka ho na dálku "trumfnul" z deštných pralesů v australském Queenslandu: "Asi šedesát kilometrů od pobřeží se nechytne rádio, tady už je tuplem pěkný prd. Jen pralesy, já a banány."
David Knaute žije v Ugandě s polokočovným válečným kmenem Karamajong. "Nejedná se o samoúčelné adrenalinové dobrodružství. Moje přítomnost je součástí humanitárního projektu. Je to místo, kde se civilizační čas jakoby zastavil už po staletí."
Nejvíce čtenářů psalo z Austrálie a USA
Téměř sto ohlasů přišlo redakci z australského Sydney, z dalších měst a vesniček nejmenšího kontinentu se ozvaly další desítky lidí. Skoro všichni sportovně uznávali, že Češi na Novém Zélandu to mají do Prahy ještě dále.
Jaroslava Brazinu přihlásila do soutěže jeho dcera Tereza. "Od té doby, co si táta pořídil počítač a internet, denně otevírá vaše stránky a posílá nám odkazy. Ví, že my nemáme tolik času brouzdat po netu jako důchodce v Austrálii a že nám spousta zpráv uniká, tak to holt napravuje," napsala.
To našinci ve Spojených státech si naději na vítězství dělali. Z Kalifornie se ozval mimo jiné Veny Vlasák: "Čtu vaše noviny každý večer, když se vrátím z práce. Čekám, jestli Nohavica napíše píseň o Hutkovi nebo Suchý koledu o udavači Dvořákovi."
Vilém Hodr žije už patnáct let s rodinou ve středoamerickém Hondurasu. Ve městě Valle de Angeles vede turistické středisko. "Pokaždé, když obnovujeme svůj průkaz totožnosti, zapíšou nás do kolonky Československo," svěřil se.
Hodr žádné krajany v Hondurasu nezná, ale na češtinu by ve Střední Americe mohl narazit, byť z nečekaných úst. "Já čtu iDNES.cz a učím se s ním česky," pochlubil se Otto Villatoro z Guatemaly.
