Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I poslanci musí šetřit. Kvůli škrtům scházejí peníze na štědré odstupné

  8:20aktualizováno  8:20
Bývalí poslanci a poslankyně se mohou bát o velkorysé odstupné. Sněmovně na vyplacení celkem 38,6 milionu korun chybějí peníze kvůli nevídané výměně rekordních 114 starých mazáků a škrtům naordinovaným Nečasovou vládou. Někteří bývalí poslanci přitom na odstupné spoléhají.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Sněmovně se nedostává peněz ze dvou důvodů. První: kvůli volebnímu propadáku tradičních stran a kroužkování voliči nevídaně obměnili Sněmovnu. Rekordních 114 starých mazáků uvolnilo místo novým tvářím.

Druhý důvod: Sněmovny se také dotkly škrty naordinované tento týden Nečasovou vládou. Dolní komora musí oproti plánům ušetřit dalších 15 milionů korun.

Sněmovna na odstupné potřebuje celkem 38,6 milionu korun. Na jednoho poslance tak připadá v průměru 340 tisíc. Odstupné se poslancům vypočítává jako poslední plat násobený počtem ukončených let ve funkci.

Třeba bývalý šéf Sněmovny Miloslav Vlček dostane 633 tisíc korun, někdejší místopředsedkyně Lucie Talmanová 562 tisíc.

"Věřte mi, že jestli něco neřeším, tak je to odstupné. Ani nevím, kolik bych měl dostat," řekl jeden z odpadlíků, Ivan Langer z ODS.

"To víte, že se bojím, když jsem bez příjmu. Přesto věřím, že to rozpočtový výbor zvládne vyřešit," přiznal jistou nervozitu exposlanec za ČSSD Miroslav Svoboda.

Protože na odstupné mají poslanci nárok ze zákona, musí Sněmovna ušetřit jinde. Ale kde? Zdraží dovolenou v parlamentních penzionech nebo snad zvýší lidové ceny v bufetu?

Kde ušetřit, aby bylo na zákonem dané odstupné pro poslance, musí vymyslet kancléř Sněmovny Petr Kynštetr.

Desítky milionů plánuje vzít z provozních výdajů. "O tuto částku musíme snížit některé neinvestiční výdaje," řekl Kynštetr bez dalšího upřesnění.

Dolní parlamentní komora hospodaří s ročním rozpočtem 1,2 miliardy korun. Významnou část výdajů tvoří platy poslanců a úředníků Sněmovny.

V letošním volebním roce je její rozpočet hodně napnutý. Na straně výdajů přibylo 38,6 milionu nutných na odstupné a na straně příjmů naopak ubylo 23 milionů. Nejprve totiž ministr financí Eduard Janota v lednu nařídil škrtnout Sněmovně sedm milionů, jeho nástupce Miroslav Kalousek ji teď nutí ušetřit dvojnásobek.

Dopad vzpoury voličů

Bývalí poslanci se však o svou výsluhu nebojí, náleží jim přímo ze zákona.

"Pan ministr financí si s tím hravě poradí," doufá bývalý lidovecký poslanec Jan Kasal. Ve Sněmovně seděl dlouhých 20 let, jako bývalý místopředseda komory teď očekává odstupné 562 tisíc.

Celková suma 38,6 milionu korun, kterou musí Sněmovna vyplatit, je historicky bezprecedentní. Je vlastně ekonomickým vyjádřením letošní "vzpoury voličů", která ze Sněmovny vyhnala rekordních 114 poslanců. Jsou to náklady za politickou změnu.

Po volbách v roce 2006 padlo na odstupné jen 29 milionů, v roce 2002 dvacet milionů a v roce 1998 pouhých třináct milionů.

Náklady byly nižší nejen kvůli menšímu počtu končících poslanců, ale i kvůli nižším tehdejším platům, z nichž se odstupné počítá. Problém by vyřešila jednoduchá věc: kdyby poslanecké odstupné nebylo velkorysých pět platů, ale tradiční tři.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.