Pokud si učitelé neustále stěžují na nesoustředěnost, rozháranost, drzost či špatný prospěch vašeho dítěte, není to důvod k zoufalství. Možná je geniální.
Nést si s sebou břímě výjimečného nadání není pro dítě jednoduché. Jedinec s nadprůměrnými předpoklady pro tu či onu činnost těžko zapadá do průměru, škola ho často nudí, spolužáci ho považují za bílou vránu a dávají mu to najevo. Zoufalí rodiče a netrpěliví pedagogové navíc slabší osobnosti mezi nadanými dětmi mnohdy zlomí, zničí jejich výjimečné schopnosti svým nepochopením i nevědomostí.
"Potkala jsem spoustu dětí, které zablokovali učitelé, protože jejich nadání se vymykalo osnovám a školu to nezajímalo. Pokud začnou děti s učitelem v hodině soutěžit, málokterý pedagog dokáže připustit prohru," upozorňuje psycholožka Eva Vondráková, která se problematikou vzdělávání nadaných dětí zabývá.
Matematik Jan Fikáček, který se věnoval vyučování nadaných dětí, obtížnou úlohu pedagoga potvrzuje. "Vyžadují individuální přístup a jejich svéráznost nelze vždy chápat v dobrém slova smyslu. V těch dětech je energie, kterou je potřeba zvládnout, jinak může mít, stejně jako atomová energie, negativní důsledky," dodává Fikáček, někdejší předseda české pobočky klubu Mensa, který sdružuje lidi s výjimečně vysokým IQ.
Děti mohou být nadané třeba na matematiku či hudbu. Takový talent je možné buď dále rozvíjet, nebo ho udusit. Mnoho talentů také zůstává neodhaleno. Přispívá k tomu i to, že téměř neexistují instituce, které by se touto problematikou zabývali, jednou z mála možností je gymnázium Buďánka, specializované na vzdělávání nadaných dětí.
Nadání obvykle očekávají u svého potomka rodiče, kteří mají sami například výrazný talent na matematiku.
"Pro včasné poznání výjimečných předpokladů dítěte je důležité, jak dalece lidé kolem něj uznávají obor, ve kterém je nadané. Pokud má dítě hudební nadání a jeho rodina se o hudbu nezajímá, naučí se maximálně dobře zpívat," říká Eva Vondráková.
Představu, že nadané dítě je nutně zároveň problematické, považuje doktorka Vondráková částečně za pověru. "Pravda je, že nadaní jedinci snáze prohlédnou hloupost ve společnosti, upozorní na ni a tím pádem se dostanou do konfliktů. Tyto děti obvykle umí velmi efektivně pracovat, škola je však nutí přizpůsobit se zaběhaným postupům. To děti štve, dají to najevo a pak dojde k ostrému střetu," popisuje Vondráková, podle níž v Česku dosud chybí příprava učitelů pro práci s nadanými dětmi. "Ministerstvo takovéto požadavky na učitele vůbec nevznáší," zlobí se psycholožka. "Jeden opravdu geniální student vydá v ekonomických výsledcích za tisíce lidí," dodává Jan Fikáček.
Výjimečnému talentu však nehrozí jen to, že ho nikdo včas nerozpozná. Zvláštní nadání často staví dítě také před těžkou volbu, zda se přizpůsobit kolektivu, nebo se z něj vyčlenit. "Pokud dětem hrozí, že buď budou úspěšní nebo budou mít přátele, rozhodnou se podle toho, nakolik jsou silné osobnosti," říká Eva Vondráková. "Ve škole problémy nebyly. Konflikty se společností jsem měl až jako předseda Mensy, protože lidi si mysleli, že už sama Mensa je projevem arogance," dodal Jan Fikáček, který zažil zkušenost výjimečně nadaného dítěte na vlastní kůži.
Pokud rodiče či osvícení pedagogové předpokládají u dítěte výjimečné nadání, je dobré obrátit se na pedagogicko psychologickou poradnu. "Když si chtějí rodiče ověřit možnosti dítěte, připadají v úvahu psychologické testy, ale není to nezbytně nutné. Ideální je vyrovnaná spolupracující rodina s přátelskou atmosférou," říká Eva Vondráková, která pořádá setkání rodičů nadaných dětí a semináře pro pedagogy. "Talent není jen inteligence, i ne příliš inteligentní člověk může mít třeba obrovský talent na hudbu," upozorňuje Jan Fikáček.
Mnoho informací o vzdělávání nadaných dětí lze najít na internetové adrese projektu Dead Bull (
http://db.zpc.cz/). "Rodiče talentovaných potomků si často myslí, že takové divné, příšerné dítě nikdo nemá, že je to snad mimozemšťan. Ale takových dětí je opravdu spousta," dodala Eva Vondráková.
