Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I klábosení je formou duševní hygieny

aktualizováno 
Besedu o problémech stárnutí s profesory Cyrilem Höschlem (psychiatrie) a Václavem Pačesem (genetika) uspořádaly v pondělí večer na stanici Českého rozhlasu 2 - Praha redakce MF DNES a rozhlasové Studio 2010. Diskuse navazovala na článek Do penze v sedmdesáti a potom si užívat do stovky?, který vyšel v této příloze minulý pátek.
Praha redakce MF DNES a rozhlasové Studio 2010. Diskuse navazovala na článek Do penze v sedmdesáti a potom si užívat do stovky?, který vyšel v této příloze minulý pátek. V závěru odpovídali oba odborníci na dotazy posluchačů, z nichž dva vyjímáme.

Co to znamená aktivní psychologie, tělesná aktivita a výživa hlavně pro padesátiletého a sedmdesátiletého člověka? Ptal se pan Jerie z Mladé Boleslavi.

Cyril Höschl: Prevence není samospasitelná, ale může výrazně proměnit nebo zlepšit kvalitu života. Zdá se, že pro to máme dost důkazů v souvislosti s těmi negativními projevy stáří, jako je třeba zapomnětlivost. Nejúčinnější prevencí takového úpadku je duševní aktivita. Je celkem jedno, co děláme, ale musíme se každopádně nějak zaměstnávat. Třeba přípravou různých drobných překážek v podobě drobných hlavolamů, které musíme každý den řešit. Například si něco dáme na jiné místo než obvykle, a pak musíme zapnout nejvyšší míru pozornosti. Nezbytné je řešení drobných každodenních problémů stejně jako různé křížovky, poslouchání rádia, četba, šachy a nakonec i takové to normální sousedské klábosení. Tolik opovrhované klábosení po hospodách je určitou formou duševní hygieny, protože je to lepší než sedět doma a koukat do zdi. Právě určitá míra stereotypu je negativní třeba na některých domovech důchodců, kde není společenský život příliš rozvinut. Takže proměňovat si prostředí, proměňovat si obvyklý kolotoč a neustále mozek zaměstnávat, to je nejlepší forma mentální hygieny, která působí preventivně.

Co dnes víme o vlivu genetického zápisu na stárnutí organismu, zejména o vlivu mezer mezi geny? To byla otázka od pana Lustiga z Brna.

Václav Pačes: Lidský genom obsahuje pouze tři procenta genetických informací, o zbytku nevíme, k čemu slouží, proč je v sobě člověk a ostatní živočichové udržují. Na vyjasnění tohoto problému se intenzivně pracuje.

Cyril Höschl: Já si to zatím představuji jako takové smetí, které zůstává ve Windows po delším používání na hard disku počítače. Ty informace neustále bobtnají a přitom jsou nepoužitelné.

Václav Pačes: Dalo by se to tak říct, ale je to trošku proti Darwinově teorii. Kdybychom to vzali do důsledků, Darwin by asi řekl: "Když to není výhodné, tak se toho organismus postupně zbaví." Ale mně se zdá, že těch 97 procent genomu nějakou funkci mít bude.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.