Více než pětatřicet let předtím, než byl Clinton málem zbaven svého úřadu kvůli tomu, že lhal o svém vztahu s Monikou Lewinskou, zažíval podobný románek s devatenáctiletou atraktivní dívkou i Kennedy.
Mladá stážistka nebyla příliš zběhlá v kancelářských záležitostech, přesto však ji prezident Kennedy pravidelně brával na své cesty. "Neuměla ani psát na stroji... Mohla jen brát telefony a vyřizovat vzkazy, pro nás žádný přínos nebyla," prozradila o mladé dívce Barbara Gamarekianová, někdejší členka tiskového štábu Bílého domu, v dokumentu z roku 1964, který nyní uvolnila pro veřejnost Knihovna prezidenta Kennedyho v Bostonu.
Ze stejného pramene vychází i Dallek, autor knihy Nedokončený život: John F. Kennedy, 1917-1963, která se objevila na amerických pultech. "Zcela jasně měla s prezidentem zvláštní vztah," uvedla nyní sedmasedmdesátiletá Gamarekianová v interview pro newyorský list Daily News. "Pamatuji si už jen její křestní jméno," dodala, avšak odmítla je prozradit.
"Její jedinou zjevnou dovedností bylo poskytovat sexuální uvolnění pro JFK na jeho cestách a možná i v Bílém domě," řekl mnohem otevřeněji svůj názor o Kennedyho mladé stážistce historik Dallek v televizi NBC.
Mezi životem a smrtí
O Kennedym se již léta ví, že měl mnoho mimomanželských zástojů, například i s Marilyn Monroeovou. Avšak nyní je to poprvé, co na dlouhém seznamu jeho milenek figuruje i stážistka. "Těch žen byla spousta," uvedl Dallek. "A pokud se ptáme, zda to Kennedyho odvádělo od práce prezidenta, myslím si, že ne."
Kennedy léta představoval pro mnohé Američany ideální hlavu země. Byl mladý, vitální, sršel energií, měl krásnou manželku Jackie, zbožňované děti, které si hrály na trávníku Bílého domu. To vše ale trvalo jen zhruba tisíc dnů - do vraždy Kennedyho 22. listopadu 1963 v Dallasu.
Dallek si všímá podrobně i další nepříliš známé věci, Kennedyho zdraví. Ještě předtím, než byl JFK zvolen v roce 1960 prezidentem, byl několikrát na pokraji smrti. Až do loňska, kdy Dallek zveřejnil některé dokumenty, vědělo o neuvěřitelných celoživotních bolestech JFK jen pár zasvěcených. Byly dny, kdy ho bolest zad zmáhala tak, že si nedokázal zavázat tkaničky, vyjít pár schodů či se sehnout pro papír.
Jak Dallek řekl v televizním interview NBC, jako věčně nemocné dítě se Kennedy taktak vylízal ze spály, poté se přidružily závažné střevní potíže a další komplikace. Nakonec mu lékaři předepisovali steroidy, tehdy experimentální lék, které Kennedymu postupně zeslabovaly imunitní systém.
Ještě než JFK dosáhl čtyřicítky (v roce 1957), byl tak nemocný, že k němu třikrát volali kněze, aby mu poskytl poslední pomazání. A když se dostal do Bílého domu, přežíval jen díky injekcím a hromadám pilulek. "A těch injekcí bylo někdy až devět v průběhu dne," uvedl Jeffrey Kelman, washingtonský internista, který spolupracoval na Dallekově knize.
Přesto jsou jak Dallek, tak Kelman přesvědčeni, že ani tyto koňské dávky bolest tlumících léků neubraly Kennedymu na jeho intelektuální schopnosti zvládat krize - například případ se sovětskými raketami na Kubě v říjnu 1962, kdy byl svět jen krok od jaderné války...
Podle Dalleka sehrál utajovaný zdravotní stav Kennedyho svou roli i v dallaské tragédii. Kvůli bolestem zad nosil výztuž páteře. "Kdyby tu výztuž neměl, po první kulce by se svalil a zachránilo by mu to život. Takhle ale zůstal vztyčený a poskytl (vrahovi) Oswaldovi znovu terč."
