Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I jiné země skrývají své kostlivce

  0:01aktualizováno  0:01
Nejsou jen Benešovy dekrety. Snad každý uchazeč má nějaké "kostlivce" ukryté hluboko ve skříni a pod tlakem z unie s nimi musí pomalu ven. Vstup do EU tak u řady zemí provází jakési zúčtování s více než stoletím dějin. Často se účtuje s dědictvím válečné či poválečné doby.

To neplatí jen pro Čechy nebo Slovince, kteří jsou pod tlakem Vídně, aby rušili antiněmecké dekrety vydané jugoslávskou radou národního osvobození na konci války a po ní (dekrety AVNOJ).

S poválečným dědictvím těžce zápasí také Estonci a Lotyši. Ti zažili "odsun" desetitisíců svých lidí na Sibiř a úplné otevření dveří pro ruské přistěhovalce.

Během dvou desetiletí po válce se ruské menšiny v těchto zemích staly významnou částí obyvatelstva a původní obyvatelé tu mají jen malou většinu. O to více se ji snaží upevnit: požadavky, aby každý znal místní jazyk, neochotou uznávat práva místních Rusů.

Nejsou to nevinné věci: na znalosti domácího jazyka často závisí získání občanství. Bez něj člověk nemá volební právo, i když v té které zemi prožil třeba celý život.

Národnostní konflikty, jež mají uchazeči překonávat, však sahají i před rok 1945: k roku 1918, kdy se na místě tří velmocí objevila řada nových států, nebo ještě před tento rok, do dob, kdy malé národy zápasily o svou totožnost nebo - jako v případě Maďarů - o svou nadvládu nad jinými národy.

Nyní jsou pod tlakem, aby překonaly zakořeněné pocity nepřátelství. Týká se to zejména různých omezení pro menšiny, jež často vznikly na základě rozhodnutí vítězů světových válek.

Uchazeči se navíc musí smířit s faktem, že dnešní stav už nikdo nemůže měnit jinak než "cestou unie", tj. odstraňováním hranic, usnadňováním pohybu lidí, poskytnutím práva získávat majetek v jiné zemi apod.

Tlak unie připomíná, že dnešní Evropa se už nedělí na vítěze a poražené, kteří musí usilovat o udržení či o změnu daného stavu. V unii má každý své postavení, které je dáno velikostí a ekonomickou silou jeho země, ale i šikovností jejích politiků a úředníků.

V poněkud zvláštní situaci tu stojí Polsko: poválečné i předválečné problémy jsou u něj daleko méně důležité než dnešní potíže.

Pro mnoho Poláků bude vstup do EU znamenat konec světa, ve kterém žili. To se netýká jen statisíců zaostalých rolnických hospodářství, ale třeba i desetitisíců lidí, kteří ztratí práci v hutích a dolech, jež po vstupu do EU zaniknou nebo "zhubnou".

Spory o jaderné elektrárny v Česku a ve Slovinsku lze brát jako příklad negativního vlivu unie - vyvolal je tlak jednoho z jejích členských států, Rakouska, na jejich uzavření.

Tyto spory však i obrážejí širší problém: větší či menší schopnost uchazečů domluvit se s partnery. Někteří s tím mají větší potíže než jiní: jaderné elektrárny má například i Slovensko a Maďarsko, které nemají s Vídní větší spory.

A ještě jeden problém musí uchazeči zvládnout: svůj strach z příliš velké unie, ze svého "rozplynutí". Ani to není jen český problém: bojí se toho nejen maličká Malta, která byla až donedávna jen součástí různých impérií, ale i některé kruhy velkého Polska.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.