Bohaté slíbil Hitler přiskřípnout, chudým to rozdat. To se líbilo. Děti měly mléko zdarma a dělníci jeli zadarmo státní lodí až na Island, aby si odpočinuli.

Bohaté slíbil Hitler přiskřípnout, chudým to rozdat. To se líbilo. Děti měly mléko zdarma a dělníci jeli zadarmo státní lodí až na Island, aby si odpočinuli. | foto: Archiv

I Hitler dělal deficity, ale věděl si rady

  • 71
Teď na konci léta, než usedneme do školních lavic, hodí se vzpomenout si na Hitlera. Ten taky kašlal na schodek státních financí. Počítal, že se to všechno jednou nějak udělá.

Za prvních šest let vlády měl výdaje 101,5 miliardy marek. Vládní příjmy jen 62 miliard, protože nechtěl zvyšovat daně, aby nenaštval Němce. Ten schodek platil státními úvěry, které mu vymyslel dr. Schacht. Říkalo se jim Mefo-Wechsel.

Stála za tím fiktivní společnost Metallurgische Forschung GmbH (Metalurgický výzkum, s. r. o.), která Mefo-směnky vydávala. Deficitní financování státu na dluh tak zůstalo utajeno.

Dnešní politici by měli tento systém prozkoumat. Hodil by se. Měl za následek prudké snížení nezaměstnanosti a rozvoj skoro všeho. Hitlerův hospodářský zázrak byl pojem. Přinesl dálnice, sociální systém, rekreaci pro pracující, různé dávky a příplatky, lidový radiopřijímač, automobil Volkswagen, dávky v mateřství, nemocenskou a vyhlazovací válku proti celému světu, která málem vyhladila i Němce.

Ten poslední zisk ostatní výhody Hitlerova financování státu poněkud znehodnocuje, ale byl to zisk nezbytný. Jinak než válkou se financování Německa po šesti letech nacistické vlády už řešit nedalo. Hitler splnil, co slíbil. A neslíbil toho málo.

V předvolebním boji byl otcem Němců, prvním dělníkem, frontovým hrdinou. Zavedl mezi Němce solidaritu, sbíraly se staré šaty pro chudé, svetry na zimu, pracovat musel každý, zahaleče čekal trest, Židy taky.

Bohaté slíbil Hitler přiskřípnout, chudým to rozdat. To se líbilo. Děti měly mléko zdarma a dělníci jeli zadarmo státní lodí až na Island, aby si odpočinuli. Ceny zboží držel Hitler nízko. Nesnášel nemravné zisky.

Když se nějaký koncern začal rozcapovat, došlápl si na něj. Sebral mu zisky a dal je třeba penzistům. Prostě žádné byrokratické štráchy. Máme také před volbami, můžeme se inspirovat.

Důležité bylo, že Hitler měl poslání od Vyšší bytosti. Takové politiky máme také, ale zmiňují se o tom málo. Nevíme přesně, která bytost je pověřila.

Když mi dáte Německo na deset let, nepoznáte ho, sliboval Hitler. Slib splnil. V roce 1945 bylo Německo skutečně k nepoznání. Pozitivní bylo, že o státním dluhu už se nemluvilo. Zmizel jaksi v rozvalinách a vzhledem k tomu, co dalšího Hitler Němcům přinesl, zdál se ten dluh ve výši 63 procent státních příjmů celkem malicherný.

Navíc v roce 1945 nemělo Německo žádný státní příjem. Myslím, že nemělo ani výdaje. To mělo výhodu, že si všichni Němci byli konečně rovni. Než k tomuto vyrovnání státního dluhu došlo, mluvil Hitler s voliči řízně a ostře. Všichni ostatní politici byli blbci a nepřátelé státu, případně Židé nebo plutokrati z Ameriky anebo degenerovaní surrealisti, kteří měli kapavku a tak dál.

Hitler sám věděl všechno, na všechno měl lék ostrý jak šavle, dbal hlavně, aby se lid měl lépe, aby se mu dostalo spravedlnosti po zásluze, nejvíc ženám, dětem, penzistům. Odstranil zločince, zavedl pořádek kam se podíval.

Lidé ho milovali. Hitler sám miloval lid, vyjma těch nahoře vyjmenovaných. Bedlivě sledoval průzkumy obliby a vědecky pomocí intuice zjišťoval, co si lid přeje. To mu slíbil. Proto také drtivě vyhrával volby.

Později už volby nevyhrával, protože se žádné nekonaly. Kdyby se konaly, zas by je vyhrál. Hitler je zkrátka inspirativní postava. Finančník, ekonom, vojevůdce. V dnešní volební kampani by se jeho ostré a originální ideje náramně hodily. Však visí ve vzduchu.

Těch pár škarohlídů, co kuňkají o zadlužení státu, o rozpočtu, důchodech, zdravotnictví, by kopl do zadku. Odletěli by až do koncentráku, ti škůdci, kteří problémy neřeší, nýbrž dělají. Tak vzhůru do voleb. Nápadů je dost. Například: Ženám a dětem svetr zdarma! Nebo ostřejší: Cizinci patří do ciziny!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video