Má se za to, že neštěstí Columbie způsobilo poškození termálních destiček, k němuž došlo při startu. NASA trvá na tom, že nic, co bylo na palubě, nemohlo posádce pomoct k opravě či výměně.
Navíc NASA před tragédií věřila, že případné poškození destiček tepelné izolace není nic, čeho by se bylo nutné obávat, a tudíž ani nic, kvůli čemu by stálo za to riskovat životy posádky.
Od druhého dne šestnáctidenní mise raketoplánu Columbia NASA věděla, že se krátce po startu odloupl kus namrzlé izolační pěny, který uhodil do levého křídla raketoplánu a mohl odtrhnout či poškodit některé z destiček, které chrání loď před shořením při sestupu atmosférou.
Analýza startovacího záznamu okénko po okénku jasně ukázala kus čehosi odletujícího od Columbie v osmdesáté vteřině letu.
Inženýři strávili celé dny rozborem situace a došli k závěru, že není důvod k obavám. Leroy Cain, kontrolor pověřený řízením startu 16. ledna a sobotního návratu raketoplánu, o tom přesvědčoval novináře ještě v pátek.
Ale už několik hodin po neštěstí přiznal Ron Dittemore, řídící program letu, že se NASA možná zmýlila a že právě poškození levého křídla při startu mohlo přispět či dokonce způsobit zkázu Columbie při návratu.
"Snažím se přijít na to, co jsme opomněli, co jsem já mohl opomenout a dovolit tak, aby se tohle stalo," říká Dittemore.
Pravdu má v tom, že některé věci mohla NASA udělat a neudělala. Nepokusila se například prozkoumat levé křídlo raketoplánu Columbia s pomocí výkonných pozemních teleskopů, anebo s pomocí špionážních družic.
Na vadné křídlo se nikdo nepodíval
Právě tak NASA nepožádala posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby prozkoumala křídlo raketoplánu vlastními kamerami, kdykoli se obě plavidla míjela ve vzdálenosti několika set kilometrů. Nepokusila se ani zvážit možnost výstupu někoho z posádky do vesmíru, aby se na levé křídlo podíval.
"Ostatně astronauti nebyli ani připraveni, ani vybaveni na opravu poškozených destiček na kterémkoli místě raketoplánu, tím méně na relativně těžko přístupném místě ve spodní straně křídla," tvrdí Dittemore.
Dva z astronautů na palubě Columbie, Michael Anderson a David Brown, měli výcvik na výstup do volného prostoru, ale byli školení jen na relativně malé opravy, jako uvolnění zachycené antény.
Navíc oprava čehokoli na spodní straně křídla raketoplánu, kde se není čeho zachytit, by pro astronauty, kteří neměli k dispozici jetpacky (zařízení pro pohyb ve volném kosmickém prostoru), jež by je dostaly zpátky do lodi, mohla skončit sebevražedným letem do hlubin vesmíru.
Pomoci mohl Atlantis
Mohla NASA zvážit možnost jiného řešení a poslat do vesmíru jiný raketoplán, aby zachránil dvě ženy a pět mužů z Columbie? Teoreticky ano.
Za běžných okolností trvá čtyři měsíce připravit raketoplán ke startu. Ale v krizové situaci uvádějí letoví specialisté, že by mohli být schopní připravit start raketoplánu za méně než týden, kdyby se vyhodily všechny testovací bezpečnostní procedury oknem a raketoplán už byl na startovací ploše.
Columbia měla dostatek paliva a zásob, aby zůstala na orbitě až do středy a kdyby se astronauti trochu uskrovnili, mohli by tuto lhůtu protáhnout ještě o několik dní.
S raketoplánem Atlantis, který už je připravený k přesunu na startovací plochu, by se teoreticky daly věci uspíšit tak, aby Atlantis odletěl včas a přebral na palubu sedm astronautů z Columbie, kteří by si "přestoupili" při sérii vesmírných procházek. Pokud by Atlantis odstartoval jen s minimální posádkou dvou lidí, dalších sedm osob by se do něj vešlo.
|
TRAGÉDIE NA INTERNETU |
|
SpaceFlight Now |
Záchrana na ISS? Ne
Mohli astronauti z Columbie nechal raketoplán na orbitě a vystoupit na ISS? Pravděpodobně ne.
Columbia byla na naprosto jiné oběžné dráze a neměla dostatek paliva, aby se k ISS přesunula. I kdyby se jí to povedlo, neměla by se ke stanici jak připojit, protože není vybavena propojovacím prstencem. Astronauti by se tak museli vydat ve skafandrech do volného prostoru a doplout k ISS.
Teoreticky mohla NASA také nechat raketoplán sestoupit do atmosféry v mnohem menším úhlu v naději, že se tak zmírní teplota, jíž bude plášť lodi vystaven. Ale to by podle odborníků skoro určitě znamenalo, že raketoplán přiletí k Zemi příliš rychle, než aby mohl bezpečně přistát.
Mrtvá posádka na orbitě
Všechny tyto možnosti ale mohla NASA zvážit a pokud by rozhodla, že neexistuje způsob, jak se Columbia může bezpečně vrátit na Zem, že není možnost záchrany astronautů jinou lodí ani jejich přesun na ISS, mohl raketoplán zůstat na orbitě a létat s mrtvými astronauty kolem Země několik měsíců, než by je postupně klesající oběžná dráha stáhla dolů a Columbia by shořela jako ohnivá koule v atmosféře.
"Za úsvitu a soumraku by byl raketoplán vidět nad horizontem a ta představa je docela strašidelná," soudí bývalý letový kontrolor NASA a spisovatel James Oberg. "Ale na druhou stranu by to byl hezký pomník a nakonec by astronauti měli pohřeb ve stylu dávných Vikingů."
NASA hledá ostatky astronautů
Velmi pomalu se stovkám dobrovolníků daří shromažďovat ostatky posádky raketoplánu Columbia. Představitel NASA Bob Cabana sice prohlásil, že už se našly všechny části těl, mluvčí Johnsonova řídícího střediska v texaském Houstonu Eileen Hawleyová to ale popřela. Cabana přiznal, že měl špatné informace.
"Našly se ostatky některých astronautů," prohlásila Hawleyová. Všechny budou pečlivě shromážděny a experti je otestují a rozliší podle DNA.
"Zacházíme s těmito pozůstatky s velkým respektem a péčí, které si zaslouží," řekl Cabana.
Pozůstatky jednoho z kosmonautů se našly už v neděli. Těla jsou roztrhána na několik většinou ohořelých kusů.
Pátrací týmy prohledávají území o rozloze asi 1 300 kilometrů čtverečních. Trosky raketoplánu našli už na více než dvou tisících místech ve východním Texasu a západní Louisianě.
|
COLUMBIA HAVAROVALA |
| Trosky Columbie hledají tisíce lidí |
| Pád Columbie vyšetří tři nezávislé komise |
| Záchranáři objevili těla astronautů |
| Dobývání vesmíru stojí za život |
| Syn zahynul pod WTC, neteř v Columbii |
| Trosky raketoplánu pokryly Texas |
| Zvonky se snažily oživit astronautku |
| Columbia byla často poruchová |
| Američané vstali do tragického dne |
| Experti spekulují, co pohřbilo Columbii |
| Kresba českého chlapce skončila v plamenech |
| * fotogalerie |
| * profily členů posádky |
| * vesmírné tragédie |
| * přehled misí Columbia |
Na palubě prudce stoupla teplota
Krátce před tím, než se Columbia v sobotu roztrhla na tisíce kousků, se v levé části jejího trupu prudce zvýšila teplota.
Počítače, které monitorovaly let raketoplánu nad Texasem, ukázaly čtyřnásobně vyšší stoupání teploty v levé části trupu v porovnání s pravou stranou vesmírné lodi, uvedl představitel NASA Ron Dittemore.
Teplota levé střední části trupu vzrostla v průběhu pěti minut o 15 stupňů Celsia. Automatický pilot se také mimořádně výrazně snažil o stabilizaci vesmírné lodi.
"Mohlo by to znamenat poškozenou nebo chybějící část tepelné ochrany, která chrání loď před požárem při návratu do atmosféry Země," řekl Dittemore s tím, že se jedná o velmi předběžné závěry.
Podle ředitele NASA Seana O'Keefea mohla loď poškodit izolace, která se uvolnila z palivové nádrže při startu raketoplánu 16. ledna.
Výrobce nádrže v neděli sdělil, že NASA použil její starší verzi, přestože tento typ začal vyřazovat už v roce 2000.
 Zaměstnanci Kennedyho vesmírného střediska dávají věnec za mrtvé z raketoplánu Columbia k památníku Astronaut Memorial na mysu Canaveral. (1. února 2003) |
