Hygienik je ale spokojen.
"Výsledek studie mě spíš potěšil, protože i když tam k určité kontaminaci obyvatel dochází, není situace kritická. Zátěž obyvatel odpovídá číslům, která byla monitorována v ostatních státech," uvedl Vít.
Dodal, že výsledky tedy nesvědčí o tom, že by v lokalitě bylo zvýšené riziko nádorových onemocnění. Právě toto srovnání ale rozčílilo ekology a strhla se bouřlivá výměna názorů.
Proti podkladům hygienika postavil své argumenty ekolog Miroslav Šuta z hnutí Greenpeace. Ekologové nepovažují za správné, že odborníci ze Státního zdravotního ústavu, který výzkum prováděl, vybírali srovnávací čísla pouze v dostupných literárních pramenech.
"V USA stejné účinky znamenají riziko karcinogenů a u nás ne. Nechápu jak můžete srovnávat lidi z Neratovicka s konzumenty krabů v Norsku," podivoval se Šuta nad zdravotníky zveřejněnou zprávou.
Podle Mileny Černé ze Státního zdravotního ústavu by rizika na lidském zdraví mohla nastat až u hodnot, které o dva řády přesahují v Neratovicích naměřené limity. "Karcinogeny nebo všelijaké poruchy štítné žlázy jsou přípustné až u vyšších koncentrací," doplnila Černá.
Pro obyvatele tak podle hygieniků z výzkumu neplynou žádná omezení ani další závěry.
"Už dřív mi poslali výsledky a řekli mi, že to je v pořádku, teď mě ty nově zveřejněné zprávy trochu poplašily, ale když hygienik říká, že z toho žádné ohrožení být nemůže, tak snad mluví pravdu," doufala mladá žena z Libiše, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Ekologové se ovšem s výroky hygienika nespokojili. "Výzkum má více děr. Například zkoumat obsah rtuti z krve není vhodné. Vhodnější je z moči," poznamenal Jindřich Petrlík z organizace Arnika.
Žádné argumenty ekologů ale nepodlomily přesvědčení mnohých lidí z Libiše. "Žijeme tady desítky let a i naši předci se tu dožívali vysokého věku, tak proč by to teď mělo být horší," myslel si důchodce z bytovky na okraji obce.
DÁLE ČTĚTE:
Další články o Spolaně
