Národní referenční laboratoř sbírala první vzorky klíšťat na přelomu března a dubna v Praze, Středočeském kraji a na Pardubicku. "Ze stovky testovaných klíšťat nebylo narozdíl od předešlého roku ani jedno infikováno," informovala vedoucí laboratoře pro lymskou boreliózu Dagmar Hulínská.
NOVÁ ZBRAŇ PROTI KLÍŠŤATŮMOndřej Hajduška a jeho kolegové z Parazitologického ústavu Akademie věd objevili dosud neznámou bílkovinu, kterou pojmenovali feritin 2. Protein je důležitý pro přenos železa v klíštěti. Vědci mají za to, že potlačením feritinu 2 došlo k omezení schopnosti klíšťat sát na hostiteli. Více než polovina klíšťat navíc během sání krve zahynula. |
"Podmínky pro přežití neměla klíšťata špatné. Zimy přežívají v norách hlodavců hluboko pod zemí, kde jim nevadí sníh a kde jsou chráněna i proti tuhému mrazu. Takové podmínky navíc nedávají šanci plísním, které klíšťata nesnesou," dodala Hulínská.
Infikovaných klíšťat není tolik jako loni pravděpodobně kvůli dlouhé a tuhé zimě. "Zřejmě kvůli tomu v klíšťatech infekce nepřežila," říká Hulínská.
Ani v laboratoři Protean, která sídlí v jižních Čechách, zatím infikované klíště neobjevili. "Nemůžeme z toho ale nic usuzovat, jsme totiž teprve na začátku sezóny. Testovali jsme deset klíšťat, ani jedno z nich nebylo infikováno sledovanými nemocemi," uvedla vedoucí laboratoře Miroslava Burýšková.
Hygienici na Zlínsku zatím kvůli chladnějšímu počasí s takzvaným vlajkováním, tedy sběrem klíšťat, nezačali. Výskyt klíšťat ale zaznamenali už během několikadenního oteplení v únoru a březnu.
Výskyt klíšťat přenášejících lymskou boreliózu. Mapky s výskytem nakažených klíšťat vychází z dat laboratoře Protean nasbíraných v letech 2006 až 2009.
"K dnešnímu dni evidujeme zatím 10 případů lymské boreliózy, jedná se ovšem většinou o chronická onemocnění, která souvisejí s nákazou v loňském roce," informovala vedoucí protiepidemického odboru hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová s tím, že encefalitidou ještě nikdo nakažen nebyl.
Vše se změní s počasím
Odborníci se ale shodují, že infekce mohou přijít kdykoliv. "Klíšťata je přebírají z ptáků a drobných hlodavců, samičky je přenášejí na svá vajíčka. Infekce se tedy může projevit po nasání klíšťat. Zatím také nebylo dostatečně teplo a lidi to ještě tolik netáhne do přírody," dodala Burýšková.
Výskyt klíšťat přenášejících encefalitidu (2006-2009). Jedná se o historicky první statistickou analýzu klíšťat vyjmutých z kůže lidí na území celé ČR.
Situace by se podle předpovědi do konce dubna, kdy má přetrvávat chladnější počasí, neměla radikálně změnit.
Aktivitu klíšťat sleduje Státní zdravotní ústav společně s Českým hydrometeorologickým ústavem podle aktuální teploty vzduchu a vlhkosti. Na uplynulý víkend vyhlásili odborníci druhý stupeň z pěti, tedy jen mírné riziko napadení člověka. Proto pro pobyt venku doporučují použít repelent, nesedat a nelehat v porostech a večer a ráno se prohlédnout.
CO OVLIVŇUJE POČET KLÍŠŤATVliv na infekčnost klíšťat nelze podle parazitologa Jana Votýpky z Karlovy univerzity zatím přesně určit. "Infekce má vliv i na klíště, které onemocní stejně jako člověk. Dlouhá a tuhá zima je tedy může, ale také nemusí, vyčerpat a ovlivnit tak počet infikovaných klíšťat na jaře," míní. Záleží však také, kolik infikovaných klíšťat vydrželo do konce sezony. |
NAKAŽENÁ KLÍŠŤATA A NEMOCIV roce 2009 onemocnělo encefalitidou 816 lidí, v roce 2008 - 238 lidí, v roce 2007 - 205 lidí, v roce 2006 - 184 lidí, v roce 2005 - 137 lidí. V roce 2009 onemocnělo lymskou boreliózou 3 863 lidí, v roce 2008 - 1 663 lidí, v roce 2007 - 1 493 lidí, v roce 2006 - 1 255 lidí, v roce 2005 - 1 166 lidí. Nemoc nemá svá ohniska Zdroj: Epidat |
