Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miliardové škrty zavřely polovinu AIDS poraden, nemocných přitom přibývá

  9:11aktualizováno  9:11
V Česku se postupně rozpadá síť poraden pro nemocné HIV a AIDS. Alespoň těch navázaných na peníze z Ministerstva zdravotnictví. Z 54 zbyla ani ne polovina. Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty jde o jeden z důsledků rozsáhlých úspor, k nimž došlo v letech 2006 až 2012 u prevence a hygienické služby.
Červená stuha, mezinárodní symbol boje proti AIDS.

Červená stuha, mezinárodní symbol boje proti AIDS. | foto: Profimedia.cz

Hlavní hygienik Vladimír Valenta varovná čísla přinesl v září poslancům na jednání zdravotního výboru. V jeho prezentaci, která je volně dostupná na internetu (najdete ji zde), se píše, že mezi roky 2006 až 2012 hygienici přišli o 40 procent prostředků. „Došlo k poklesu výdajů ze státního rozpočtu na hygienickou službu o 906 milionů korun,“ konstatoval Valenta.

Ztenčení výdajů přišlo po úsporách zaobalených do slov jako „transformace“, „restrukturalizace“ a „optimalizace“. A jejich důsledky se po čase začaly naplno projevovat. Podle Valenty negativně.

Úspory podle zmíněného materiálu citelně zasáhly například AIDS poradny, které na výše zmíněném financování stály. V roce 2006 jich v Česku bylo 54, nyní jich je 23, z toho 13 spadá pod Státní zdravotní ústav. „Důsledkem toho je značné snížení dostupnosti služeb v oblasti HIV, AIDS a dalších pohlavních nákaz, zejména pak omezení odběrů krve na potřebná vyšetření a omezení poradenských a osvětových služeb,“ uvedl hlavní hygienik.

Výrazně ubylo také peněz na projekty prevence. V roce 2005 Ministerstvo zdravotnictví vydalo 28,5 milionu na 42 projektů, loni to byly tři miliony na 19 projektů HIV a AIDS prevence.

Počty lidí nakažených HIV přitom v posledních letech rostou. Za první čtvrtletí letošního roku počty nemocných poskočily rekordně. Virem se nakazilo dalších 129 lidí (více čtěte zde).

HIV pozitivní dnes vedou normální rodinný život:

Výpadky nahradili dobrovolníci. Dočasně

Na prevenci a poradenství se podílí i nezisková organizace Česká společnost AIDS pomoc, která provádí v Praze a Ostravě bezplatná anonymní testování, provozuje Dům světla s ubytovacími a sociálními službami pro HIV komunitu či veřejnou bezplatnou poradenskou linku. Peníze čerpá z dotací Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, pražského magistrátu, od soukromých dárců či z vlastní činnosti.

„Se snižováním prostředků se potýkáme dlouhodobě, což nás trápí. Snažíme se ale pro veřejnost služby neomezovat a hledat zdroje jinde,“ řekl iDNES.cz Jiří Pavlát, ředitel Domu světla. Podle něj organizace sází třeba na vzrůstající pomoc dobrovolníků. „Nejde ale o dlouhodobě udržitelný stav,“ upozornil Pavlát.

AIDS hrozí

NAKAŽENÍ: Jejich počet v ČR rapidně narůstá

NOVELA: HIV se bude hlásit i v poradnách

KRITIKA: Lékaři nás odmítají ošetřit

ZKLAMÁNÍ: Vyléčená dívka má znovu HIV v krvi

PAVĚDA: Lidé věřili vitamínům a zemřeli

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV. Zelené body jsou viry,...

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV. Zelené body jsou viry, které se "líhnou" z napadené imunitní buňky.

„Poslední dva roky jsme měli štěstí a podařilo se nám získat evropské peníze, jenže teď končí programové období a nové se zatím plně nerozběhlo, proto budeme příští rok plně závislí jen na tuzemských zdrojích. Bude to složité,“ popsal obavy Pavlát s tím, že situaci by zlepšilo víceleté financování. „Granty by při něm nebyly na jeden rok, ale třeba na dva či tři roky. To by vedlo k poskytování komplexnějších a lépe udržitelných služeb,“ dodal.

„Je to paradoxní situace, co k tomu říci. Vypadá to, že stát na finanční stránku rezignoval a my se tomu musíme přizpůsobit,“ podotkl Pavlát.

Hlavní hygienik námitky mírní s tím, že se nyní s kolegy snaží situaci postupně napravovat. „Snažíme se navyšovat prostředky do podpůrných grantových programů, ale jde to velmi pomalu,“ řekl iDNES.cz Valenta.

Státu postupně mizí erudovaní epidemiologové

Problémy spojené s projekty věnovanými problematice HIV a AIDS jsou podle Valenty jeden z detailů. To hlaví, co ho trápí, je fakt, že stát ztrácí erudované lékaře.

Hygienici mají za devět let o 43 procent méně pracovníků, protože mezi roky 2004 až 2013 odešlo 2 667 lidí.

Průměrný plat v hygienické službě je 26 229 korun. Za tyto peníze není možné sehnat a udržet si kvalifikované pracovníky. Epidemiologové jsou totiž placeni výrazně hůře než lékaři jiných odborností. „V dnešní době nejsou všechny územní pracoviště krajských hygienických stanic v některých oborech zajištěna atestovanými lékaři,“ konstatoval Valenta.

„Není ani tak nezbytné nabrání dalších lidí, ale je potřeba udržet jejich odbornost. A to je problém,“ řekl iDNES.cz hlavní hygienik s tím, že pracoviště jsou schopna ještě dva či tři roky fungovat s těmito personálními kapacitami. „Pokud se tento stav ale nezmění, za pět let už to nebude možné, protože průměrný věk epidemiologů je 53,8 let a noví tam nepřicházejí,“ dodal.

Z materiálem hygienika souzní odbory, podle nichž je hygienická služba léta devastovaná. „Přestaly se dělat sérologické přehledy a tím se nezjistilo, že mladiství nemají správnou obranyschopnost proti černému kašli,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci odborů Gacka Slavíková, jež pracuje na pražské hygienické stanici. „Důsledek omezení činnosti není okamžitý, následky ale mohou být velké a může být drahé je odstranit,“ dodala Slavíková.

Hygienická služba jako instituce obvykle není příliš v hledáčku veřejného zájmu, její práce ale ano. Třeba když bezplatně testovala alkohol kvůli metanolové aféře. Aktuálně se podílí na připravenosti na případné zavlečení eboly.

Hygienici by mohli také více hlídat stravu v nemocnicích (na potíže opakovaně upozornila testem stravy MF DNES). Jenže je otázkou, zda je možné takové kontroly kapacitně zvládnout. Podle Valenty úspory vedly k tomu, že rapidně klesl počet kontrol státního zdravotního dozoru, mezi které patří například kontroly na pracovištích, ve školách, jídelnách či hospodách. Hygienici ale řeší i podmínky provozu dětských hřišť. Ještě před osmi lety provedli pracovníci státního zdravotního dozoru 126 tisíc kontrol, loni už jen 99 tisíc.

Strava v porodnicích je nedostatečná, ukázal Test MF DNES:

Česko nestíhá tvořit mapy hluku

Valentova zpráva hovoří také o tom, že kvůli penězům Česko zanedbalo hlukové mapy, tedy strategický materiál, který má sloužit k přijetí takových opatření, která by omezila dopad hluku z dopravy či výroby na lidi. Česku proto mimo jiné hrozí pokuty ze strany Evropské komise, protože neplní závazné termíny. „Přitom ještě v roce 2006 jsme byli v tomto jedničkami a v Evropě nás za hlukové mapování chválili,“ podotkl hlavní hygienik.

Zdravotnický výbor sněmovny na základě materiálu Vladimíra Valenty vyzval vládu, aby se situací zabývala. „Výbor žádá Ministerstvo zdravotnictví ČR o navýšení rozpočtu na primární prevenci pro hygienickou službu a zajištění dostatečných finančních prostředků pro zastavení úbytku kvalifikovaných lékařů v hygienické službě,“ stojí v usnesení, které výbor přijal (najdete jej zde).

Valenta už předložil návrh řešení. Podle něj by do hygienické služby za tři či čtyři roky mohlo jít opět jedno procento z veřejných výdajů na zdravotnictví. Dnes na ni jde zhruba polovina, před osmi lety to bylo 1,15 procenta.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.