Nedostatky v soukromí při používání toalet potvrdila polovina dotázaných ředitelů škol a tento problém je překvapivě palčivý i pro rodiče; přes 75 procent z nich má ke školním toaletám výhrady. Ředitelé se naopak v 84 procentech domnívají, že jsou toalety hezké. Na rekonstrukce však podle nich chybějí finance.
„Klíčovým parametrem pro ředitele škol bývá pouze čistota toalet. Pro řadu dětí je však důležitá i určitá míra přívětivosti prostředí, které sekundárně vyvolává pocit bezpečí, který je v těchto záležitostech velmi důležitý,“ komentuje výsledky předsedkyně Asociace školních psychologů Jana Zapletalová.
Čtyřicet procent rodičů také uvedlo, že děti si musí do školy nosit vlastní toaletní papír a ručníky a podle jejich názoru rovněž v polovině škol nevypadá sociální zařízení tak, jak by si jej školáci i rodiče představovali: tedy pouze bílé stěny bez obrázků a další výzdoby.
Děti si potřebu nechávají raději na doma
„Řada dětí má obtíže s vykonáváním potřeby ve stresu, proto raději méně pijí a čekají až na domácí prostředí. Jiné děti řeší tento problém tak, že se snaží odcházet na toaletu v průběhu výuky, ale to obvykle vyvolává otázku ‚Co tam to dítě dělá?’,“ uvádí Zapletalová s tím, že špatně řešené soukromí na toaletách může vést k poruchám soustředění dětí a dehydrataci. „Záleží na konstrukci toalet - jestli to je uzavřená kabinka, nebo jestli tam jsou vidět nohy. Situace ale celkově není dobrá v tom, že děti na toaletu chodí o přestávce všechny najednou,“ dodává.
Podle ředitelů však chybějí pro rekonstrukce a pravidelnou údržbu peníze. Ve většině škol se tak v rámci rekonstrukcí jen vymaluje, výměna obkladů, mís a umyvadel je už méně častá. Na složitější úpravy stavebního charakteru či výměnu stoupaček pak dosáhne jen minimum školních zařízení, vyplývá z výzkumu.
Mezi nejčastějšími technickými problémy ředitelé zmiňovali zastaralé vybavení, neustálá nutnost oprav vodovodních kohoutků, splachovacích zařízení a podobně.
Děti si nemyjí ruce a nesplachují. Mohou za to rodiče
Výzkum také poukázal na špatné hygienické návyky, a to zejména mytí rukou před jídlem či po použití toalety. Paradoxem v této souvislosti je, že téměř 70 procent rodičů tvrdí, že jejich dítě umělo před nástupem do školky či do školy „skoro vše“.
Podle školských zařízení mají děti největší problémy s používáním kapesníků, toaletního papíru a také s tím, že si neumí pořádně umýt ruce či používat mýdlo a ručník. Necelých 40 procent dětí zapomíná pravidelně na mytí rukou a přes pět procent má ještě problémy s pomočováním.
Častým problémem, který by měli řešit zejména rodiče, je netrefování se do mísy nebo nesplachování. „To, že děti přichází do školek a škol nepřipravené v těchto základních dovednostech, je obvykle spojováno se sociálním zázemím rodin. Vždy je zde velká důležitost toho, kdy se s nácvikem základních hygienických návyků u dětí začalo,“ podotýká Zapletalová s tím, že rodičům chybí při výchově důslednost.
Průzkum provedla letos na přelomu června a července agentura MRThink mezi řediteli mateřských a základních škol i mezi rodiči malých školáků.
Jste spokojeni s hygienou a toaletami ve škole, kterou navštěvují vaše děti?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 14. září 2014. Anketa je uzavřena.
