Stávka může poškodit firmu
Vedení huti tedy může v nejbližších dnech očekávat shromáždění zaměstnanců, pak hodinovou a posléze i osmihodinovou stávku. O tom, kdy odbory tyto akce spustí, rozhodne jejich krizový štáb.
"Relativně stabilizované huti nátlakové akce rozhodně nepomohou. Vedení ale již
|
VÝVOJ JEDNÁNÍ: Prosinec 2000: Vedení Nové huti oznamuje odborům, že jejich požadavek na šestiprocentní růst mezd je neúnosný. Vedení navrhuje nulový růst. 8. ledna 2001: Odboráři předávají vedení takzvaný spor. Dávají tak najevo, že se již obě strany nedokážou samy dohodnout a navrhují k dalšímu jednání přizvat zprostředkovatele. 16. února 2001: První návrh zprostředkovatele, vysokoškolského učitele z Prahy Jiřího Kleibela, je pro odbory nepřijatelný. 21. února 2001: Odboráři označují jednání za velmi nadějná, ředitel huti Svatopluk Velkoborský tvrdí, že se obě strany dohodnou. 5. března 2001: Odbory odmítají návrh zprostředkovatele na řešení sporu. Odboráři tvrdí, že zvýšení mezd o jedno procento a desetinu je pro ně nepřijatelné. 20. března 2001: Odborářská konference hlasuje pro přípravu nátlakových akcí. Krizový štáb odborářů připravuje shromáždění zaměstnanců, jednohodinovou a osmihodinovou stávku. |
"Víme, že můžeme poškodit podnik, ale jsme poslední, kdo by si to přál. Je na vedení, aby zvážilo, zda si firma může stávku dovolit," říká Stuchlík.
O přípravě stávky rozhodlo více než šedesát odborářských šéfů ze všech provozů Nové huti. Ti řešili při hlasování tři varianty: Přistoupit na návrh vedení huti, přivolat k řešení takzvaného rozhodce nebo připravit nátlakové akce.
"Ze šedesáti čtyř odborářů hlasovalo nakonec padesát devět pro přípravu stávky," řekl Stuchlík.
Odboráři nechtějí v žádném případě ustoupit
Odboráři Nové huti nehodlají ustupovat vedení, které jim nabízí téměř devatenáct a půl tisíce korun průměrného platu i přesto, že tak vysokou mzdu nemají zaměstnanci v žádném z průmyslových podniků v okolí.
"Rozčiluje mě, když se všude připomíná průměrná mzda v Nové huti. Jde přece o to, že zaměstnanci Nové huti se k průměrné mzdě vypracovali v náročných podmínkách a teď nemůžeme připustit, aby jim jejich mzdu snižovala inflace," řekl šéf odborů huti Werner Stuchlík.
Uvedl, že provozy v huti jsou tak náročné na zdraví zaměstnanců, že si nadprůměrnou mzdu zaslouží. Odborář také namítl, že zdaleka ne všichni zaměstnanci mají nadprůměrné příjmy. "Výplaty ve výši celkové průměrné mzdy dostává jen asi čtyřicet čtyři procent zaměstnanců. Ostatní mají mzdy nižší," řekl Stuchlík.
Vedení hutí: Platy jsou nadprůměrné
"V ekonomicky zdravém podniku je zvykem, že průměrnou a vyšší mzdu pobírá zhruba třicet sedm procent zaměstnanců. Nová huť je na tom tedy ještě lépe," řekla mluvčí Nové huti Sylva Mazurková. Uvedla, že z celkem 12 649 zaměstnanců huti jen zhruba 1900 pobírá plat okolo 12 500 korun, což je průměrná mzda v domácím průmyslu. "Zbytek zaměstnanců má mzdy vyšší."
"Závidím zaměstnancům Nové huti jejich problémy. Kdyby mně přidali v našem podniku alespoň tisícovku, byla bych nadšená," komentovala spor o růstu mezd zaměstnankyně novojičínské firmy Tonak, která odmítla zveřejnit své jméno. V této společnosti je nyní průměrná mzda nižší než třináct tisíc korun.
Dělníci dostávají mzdy podle loňských dohod
Protože dosud nebyla v Nové huti podepsána kolektivní smlouva, dostávají zaměstnanci mzdy podle smlouvy z minulého roku, tedy o tisíc korun méně, než navrhuje vedení pro rok letošní.
"Pokud bychom se s odbory dohodli a kolektivní smlouva by byla do konce března podepsána, dostali by zaměstnanci zpětně od začátku roku doplaceny nové mzdy. Jestli se ale do té doby nedohodneme, zůstanou jim výplaty podle smlouvy z loňska," upozornila mluvčí Mazurková.
