KARIÉRA:
Byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů, stal se hrdinou, když řídil úspěšnou ofenzivu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973. Byl vrchním velitelem letectva (1972 až 1975) a také náměstek ministra obrany (1972 až 1975).
Od roku 1975 do roku 1981 působil jako viceprezident a prezidentem se stal 14. října 1981. Do funkce nastoupil po zavraždění Anwara Sadata. V současnosti sloužil již páté volební období. Zároveň byl předsedou Národní demokratické strany.


Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta.
soukromí mubarakaMuhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu Egypta. Pochází z rodiny úředníka a vystudoval vojenskou akademii, vojenskou leteckou akademii a působil i na Frunzeho vojenské akademii v Moskvě. Ženatý je od roku 1959, s manželkou Suzanne má dva syny. O mladším Gamálovi se dříve spekulovalo, že by mohl po svém otci převzít moc v Egyptě. |
PREZIDENTSKÉ OBDOBÍ:
Po nástupu do funkce rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. Do jisté míry se mu podařilo eliminovat násilnosti radikálních islamistů. Paradoxem je, že sám byl v mládí členem fundamentalistického Muslimského bratrstva.
POZITIVA:
Snažil se bojovat proti korupci. Vyvedl zemi z mezinárodní izolace (v roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států). Podařilo se mu normalizovat styky s Ruskem a zachovat dobré vztahy k USA. V době irácké agrese proti Kuvajtu v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Stal se důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.
NEGATIVA:
Jako prezident byl ale kritizovaný za výjimečný stav v Egyptě, nevoli Západu neušlo také zvýšení pravomocí hlavy státu či postavení náboženských menšin. Odpůrci mu vytýkali, že v zemi vůbec nelze hovořit o svobodě slova ani o politické pluralitě. Obyvatele sužují rostoucí ceny potravin, nedostatek práce a korupce.
mubarak pod drobnohledem |
NEJDELŠÍ VLÁDCE:
Pro svou dlouholetou vládu je nazýván Sfingou, je čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabské zemi (po libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím, ománském sultánovi Kábusovi a jemenském prezidentovi Alím Abdalláhovi Sálihovi) a třetím nejdelším vládcem v Egyptě.
ZAJÍMAVOSTI:
V roce 1994 byl Mubarak na oficiální návštěvě v České republice. Za své působení přežil nejméně šest pokusů o atentát, naposledy v roce 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.