Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Husní Mubarak: Od stíhacího pilota k dlouholetému vládci Egypta

  18:20aktualizováno  19:21
Egyptský prezident Husní Mubarak byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů. Oddaný voják se do prezidentského křesla vyhoupl v roce 1981 a zemi vládl pevnou rukou až do dneška. Byl čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabském světě a vysloužil si za to přezdívku Sfinga.

Husní Mubarak v Bílém domě s prezidentem Ronaldem Reaganem | foto: Profimedia.cz

KARIÉRA:

Byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů, stal se hrdinou, když řídil úspěšnou ofenzivu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973. Byl vrchním velitelem letectva (1972 až 1975) a také náměstek ministra obrany (1972 až 1975).

Od roku 1975 do roku 1981 působil jako viceprezident a prezidentem se stal 14. října 1981. Do funkce nastoupil po zavraždění Anwara Sadata. V současnosti sloužil již páté volební období. Zároveň byl předsedou Národní demokratické strany.

Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta Husní Mubarak sledoval s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 vojenskou přehlídku. Na čestnou tribunu ale zaútočili islámští fundamentalisté. Sadata zabili a Mubarak se stal prezidentem

Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta.

soukromí mubaraka

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu Egypta. Pochází z rodiny úředníka a vystudoval vojenskou akademii, vojenskou leteckou akademii a působil i na Frunzeho vojenské akademii v Moskvě. Ženatý je od roku 1959, s manželkou Suzanne má dva syny. O mladším Gamálovi se dříve spekulovalo, že by mohl po svém otci převzít moc v Egyptě.

PREZIDENTSKÉ OBDOBÍ:

Po nástupu do funkce rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. Do jisté míry se mu podařilo eliminovat násilnosti radikálních islamistů. Paradoxem je, že sám byl v mládí členem fundamentalistického Muslimského bratrstva.

POZITIVA:

Snažil se bojovat proti korupci. Vyvedl zemi z mezinárodní izolace (v roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států). Podařilo se mu normalizovat styky s Ruskem a zachovat dobré vztahy k USA. V době irácké agrese proti Kuvajtu v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Stal se důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

Husního Mubaraka (vpravo) vítá v roce 1985 v Iráku prezident  Saddám Husajn (uprostřed)

Husního Mubaraka (vpravo) vítá v roce 1985 v Iráku prezident Saddám Husajn

Husního Mubaraka vítá v roce 1983 na indické půdě premiérka Indíra Gándhiová

Husního Mubaraka vítá v roce 1983 na indické půdě premiérka Indíra Gándhiová

NEGATIVA:

Jako prezident byl ale kritizovaný za výjimečný stav v Egyptě, nevoli Západu neušlo také zvýšení pravomocí hlavy státu či postavení náboženských menšin. Odpůrci mu vytýkali, že v zemi vůbec nelze hovořit o svobodě slova ani o politické pluralitě. Obyvatele sužují rostoucí ceny potravin, nedostatek práce a korupce.

mubarak pod drobnohledem

NEJDELŠÍ VLÁDCE:

Pro svou dlouholetou vládu je nazýván Sfingou, je čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabské zemi (po libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím, ománském sultánovi Kábusovi a jemenském prezidentovi Alím Abdalláhovi Sálihovi) a třetím nejdelším vládcem v Egyptě.

Husní Mubarak v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Barackem Obamou v září 2010

Husní Mubarak v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Barackem Obamou v září 2010

Husní Mubarak s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem v Elysejském paláci ( 25. července 2002)

Husní Mubarak s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem v Elysejském paláci ( 25. července 2002)

ZAJÍMAVOSTI:

V roce 1994 byl Mubarak na oficiální návštěvě v České republice. Za své působení přežil nejméně šest pokusů o atentát, naposledy v roce 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Ksenija Sobčaková bude kandidovat na prezidentku v ruských prezidentských...
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková

Populární televizní moderátorka Ksenija Sobčaková hlásící se k ruské opozici ve středu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v březnu 2018....  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
SPECIALISTA ÚDRŽBY - SENIOR

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 40 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.