Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Husní Mubarak: Od stíhacího pilota k dlouholetému vládci Egypta

  18:20aktualizováno  19:21
Egyptský prezident Husní Mubarak byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů. Oddaný voják se do prezidentského křesla vyhoupl v roce 1981 a zemi vládl pevnou rukou až do dneška. Byl čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabském světě a vysloužil si za to přezdívku Sfinga.

Husní Mubarak v Bílém domě s prezidentem Ronaldem Reaganem | foto: Profimedia.cz

KARIÉRA:

Byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů, stal se hrdinou, když řídil úspěšnou ofenzivu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973. Byl vrchním velitelem letectva (1972 až 1975) a také náměstek ministra obrany (1972 až 1975).

Od roku 1975 do roku 1981 působil jako viceprezident a prezidentem se stal 14. října 1981. Do funkce nastoupil po zavraždění Anwara Sadata. V současnosti sloužil již páté volební období. Zároveň byl předsedou Národní demokratické strany.

Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta Husní Mubarak sledoval s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 vojenskou přehlídku. Na čestnou tribunu ale zaútočili islámští fundamentalisté. Sadata zabili a Mubarak se stal prezidentem

Husní Mubarak (vlevo) s předchozím egyptským prezidentem Anwarem Sadatem 6. října 1981 sleduje vojenskou přehlídku. O chvíli později Sadata zavraždili islámští fundamentalisté a Mubarak se vyhoupl do křesla prezidenta.

soukromí mubaraka

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu Egypta. Pochází z rodiny úředníka a vystudoval vojenskou akademii, vojenskou leteckou akademii a působil i na Frunzeho vojenské akademii v Moskvě. Ženatý je od roku 1959, s manželkou Suzanne má dva syny. O mladším Gamálovi se dříve spekulovalo, že by mohl po svém otci převzít moc v Egyptě.

PREZIDENTSKÉ OBDOBÍ:

Po nástupu do funkce rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. Do jisté míry se mu podařilo eliminovat násilnosti radikálních islamistů. Paradoxem je, že sám byl v mládí členem fundamentalistického Muslimského bratrstva.

POZITIVA:

Snažil se bojovat proti korupci. Vyvedl zemi z mezinárodní izolace (v roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států). Podařilo se mu normalizovat styky s Ruskem a zachovat dobré vztahy k USA. V době irácké agrese proti Kuvajtu v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Stal se důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

Husního Mubaraka (vpravo) vítá v roce 1985 v Iráku prezident  Saddám Husajn (uprostřed)

Husního Mubaraka (vpravo) vítá v roce 1985 v Iráku prezident Saddám Husajn

Husního Mubaraka vítá v roce 1983 na indické půdě premiérka Indíra Gándhiová

Husního Mubaraka vítá v roce 1983 na indické půdě premiérka Indíra Gándhiová

NEGATIVA:

Jako prezident byl ale kritizovaný za výjimečný stav v Egyptě, nevoli Západu neušlo také zvýšení pravomocí hlavy státu či postavení náboženských menšin. Odpůrci mu vytýkali, že v zemi vůbec nelze hovořit o svobodě slova ani o politické pluralitě. Obyvatele sužují rostoucí ceny potravin, nedostatek práce a korupce.

mubarak pod drobnohledem

NEJDELŠÍ VLÁDCE:

Pro svou dlouholetou vládu je nazýván Sfingou, je čtvrtou nejdéle vládnoucí hlavou státu v arabské zemi (po libyjském vůdci Muammaru Kaddáfím, ománském sultánovi Kábusovi a jemenském prezidentovi Alím Abdalláhovi Sálihovi) a třetím nejdelším vládcem v Egyptě.

Husní Mubarak v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Barackem Obamou v září 2010

Husní Mubarak v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Barackem Obamou v září 2010

Husní Mubarak s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem v Elysejském paláci ( 25. července 2002)

Husní Mubarak s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem v Elysejském paláci ( 25. července 2002)

ZAJÍMAVOSTI:

V roce 1994 byl Mubarak na oficiální návštěvě v České republice. Za své působení přežil nejméně šest pokusů o atentát, naposledy v roce 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.