Obveselení publika způsobili handleři, jak se majitelům pullingových psů říká, kteří za cílovou čárou stáli s miskou či dokonce čokoládovou tyčinkou. Dráha, kterou musí pes překonat, je dlouhá osm metrů a závodník ji musí překonat do devadesáti vteřin. Pokud se mu to nepodaří, je pokus neplatný. Handler přitom může svého svěřence buď z boku pobízet, nebo přivolávat z prostoru cíle. Jak psi, tak zvlášť i feny, jsou podle váhy rozděleny do třech kategorií.
"Kromě váhy, kterou pes utáhne, se hodnotí i jaký násobek své hmotnosti zvládne. Nejlepší z Šoranské pulling dokázal třiadevadesáti násobek. Přestože někomu může taková námaha připadat jako trápení psů, na nich samotných je vidět, jak je to baví," ukazuje na zvířata s vesele mrskajícími ocasy Janásek.
Ze základní váhy tří set dvaceti kilogramů se nakonec nejdále dostal právě husky Norton. Jeho závěrečný výsledek zněl tři tisíce sto dvacet pět kilo betonových kvádrů. "Majitel vítěze spolu s diplomem obdrží pohár, pes dostane patnáct kilo speciálních granulí, určených právě pro psy v zátěži," doplnil ředitel závodů. "Chceme Šoranské pulling v budoucnu ještě zlepšit a pátý ročník bychom už rádi udělali s mezinárodní účastí," dávají si vysoké cíle členové místního kynologického klubu, kteří soutěž za podpory města Velké Opatovice uspořádali.
 Vítez soutěže Šoranské pulling 2001 ve Velkých Opatovicíh utáhl přes tři tuny betonu |
 Vítěz akce Šoranské pulling 2001 ve Velkých Opatovicích utáhl přes tři tuny betonu |
