Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Husák je mazaný a s Biľakem se nesnáší, líčila normalizační vůdce CIA

  19:30aktualizováno  19:30
KSČ se sjednotila za Gustávem Husákem, obyvatelstvo však upadlo do apatie a režim se marně snaží získat jeho důvěru. Tak situaci v Československu tři roky po srpnové invazi hodnotila analýza americké CIA. V úterý byla spolu s dalšími tisícovkami odtajněných dokumentů zveřejněna na internetu.

Generálního tajemníka komunistické strany Gustáva Husáka a Leonida Iljiče Brežněva přivítali na 14. sjezdu KSČ v Praze pionýři. (25. května 1971) | foto: ČTK

Analýza CIA se věnuje výsledkům 14. sjezdu KSČ, který se uskutečnil na konci května 1971 v dnešním Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti, tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

Sjezd je v dokumentu nazvaném Československo: Strana čelí budoucnosti vylíčen jako milník označující konec éry „konsolidace“, během níž probíhala demontáž reforem zavedených během Dubčekovy vlády a úplný návrat ke komunistické ortodoxii pod sovětskou nadvládou.

Autor materiálu si všímá, že vedení KSČ sice slibuje „budování socialismu“, nemá však podporu obyvatelstva. „Režim má jen malou šanci, že v očích lidí získá důvěryhodnost, a to kvůli podmínkám, za kterých se dostal k moci a atavistické povaze své domácí politiky. Někteří Čechoslováci by možná v soukromí uznali, že Husákovi leží blaho národa na srdci, pro většinu z nich však představuje symbol a ochotný nástroj sovětských represí.“

Strana čelí budoucnosti

Analytická zpráva z 25. června 1971 byla odtajněna v roce 2011. Nyní ji CIA zveřejnila na internetu. „Je to práce nějakého historika či politologa, možná z okruhu Zbigniewa Brzezinského. Autor se sjezd snažil zasadit do historického kontextu, což se mu povedlo poměrně dobře, ale rozhodně to není založeno na nějakých operativních poznatcích z vnitřka strany,“ hodnotí materiál historik Petr Blažek. Celá zpráva v angličtině je k dispozici ZDE.

„Strana hledá způsoby, jak získat důvěru, tento cíl se však zdá nedostižný. Příliš mnoho Čechoslováků odmítá její komplikovanou analýzu minulosti stejně jako nedostatečné kroky, které činí, aby se vyrovnala s politickými, ekonomickými a sociálními výzvami,“ hodnotí CIA známý spis Poučení z krizového vývoje, v němž komunisté interpretovali srpnovou invazi jako bratrskou pomoc.

Hrůza z návratu reformistů

„Režim se snaží přesvědčit lidi o významu komunistického systému, zároveň však je nucen přiznat, že oba předchozí režimy, které byly produktem stejného systému, byly neschopné. To se setkává s nedůvěrou a v soukromí vyjadřovaným posměchem,“ shrnuje zpráva postoj lidí ke straně. Komunistická strana se podle ní sice na sjezdu dokázala sjednotit za Husákem, apatie mezi obyvatelstvem však zůstává jednou z jejich největších slabin.

Autor dokumentu rovněž usoudil, že v komunistických aparátčících hlodá „paranoidní hrůza“ z liberálních nálad dřímajících v obyvatelstvu a možného návratu reformistů: „Jsou si dobře vědomi, že jejich mandát nevyplývá z vůle lidu a jejich moc a budoucnost je závislá na jejich užitečnosti pro Moskvu. (...) Jeden Čechoslovák psychologii ‚kolaborantů‘ a jejich posedlost ‚pravicovou úchylkou‘ vysvětlil strachem, že ti, kteří jdou dnes odstavení, by jednou zase mohli získat vliv a soudit ty, kteří je odstavili.“

Historik Petr Blažek upozorňuje, že podobné obavy skutečně mezi tehdejším vedením KSČ panovaly. „Vzhledem k tomu, co se odehrálo v Maďarsku a Polsku v roce 1956 byl takový vývoj možný. I Husák je koneckonců příkladem toho, že bylo možné vrátit se z vězení na výsluní. Oni to v sobě samozřejmě měli,“ uvedl pro iDNES.cz odborník na československé dějiny 20. století z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vskutku slovanský polibek

Generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka analýza CIA představuje jako „mazaného praktika, který dokáže využít všech politických fíglů“. „Ukázal, že dokáže rozeznat limity své moci, pozná správný okamžik pro kompromis či chvíli, kdy je třeba v zájmu osobního politického prospěchu obrátit,“ stojí ve zprávě.

Fotogalerie

Autor dokumentu popisuje Husáka jako pragmatického oportunistu, který se potenciálních konkurentů z řad zastánců té nejtvrdší linie zbavil nekompromisním postupem proti reformistům a utišením veřejného odporu. „Oddanost, s níž svázal československou politiku se sovětskými zájmy a jeho osobní loajalita k Brežněvovi mu zajistila to nejpodstatnější - podporu Moskvy.“

Jako jednoznačnou podporu Husákovi hodnotí CIA i vystoupení Leonida Brežněva na květnovém sjezdu. „Brežněv vlepil Husákovi vskutku slovanský polibek. Pokud vezmete v úvahu události roku 1968, tak byste při troše představivosti možná zaslechli, jak si při tom hlasitě oddechl,“ všímá si bratrského objetí komunistických vůdců americká tajná služba.

Husáka nicméně nepovažuje za absolutní sovětskou loutku. Jako jeho osobní iniciativu zmiňuje federalizaci Československa a plán „usmíření“ nabízející politickou amnestii pro představitele Pražského jara, kteří projeví dostatečné pokání. Neúspěch tohoto plánu, který podle CIA odmítli odstavení liberálové i konzervativci v KSČ, označuje za jasný indikátor limitů Husákovy moci.

Petr Blažek však upozorňuje, že podobné spekulace o Husákově zamýšleném usmíření s reformisty se nikdy nepotvrdily. „Často se traduje, že Husák přišel do Prahy, aniž by měl větší podporu a byl vybrán jako kompromisní kandidát, protože Sověti nechtěli, aby na špičce pyramidy byli lidé označení v srpnu jako vlastizrádci. Říká se, že vždy soupeřil s konzervativci, ale já si myslím, že to tak docela pravda není. Jisté je, že opakovaně sliboval, že nebudou žádné politické procesy a ve srovnání s 50. lety jich skutečně bylo poměrně málo,“ dodává Blažek.

Ovád Kapek a nevraživost s Biľakem

Za muže číslo dvě v KSČ zpráva považuje Aloise Indru, jednoho z autorů tzv. zvacího dopisu. „Je bezpodmínečně oddaný Moskvě a udržuje si osobní kontakty s kremelskými vůdci. Je to vypočítavý politik a kultivovaný intelektuál, který by v případě Husákova konce byl favoritem na uvolněnou pozici,“ stojí v hlášení.

Další postavy normalizace zpráva dělí na stranické konzervativce a umírněné křídlo. V seznamu lidí v novém vedení označuje Slováky hvězdičkou a Čechy křížkem. Antonína Kapka líčí jako „ováda“, který vytrvale pronásleduje Husáka. Vasil Biľak je popsán jako nejkonzervativnější Slovák v hierarchii režimu a muž, mezi nímž a Husákem panuje špatně maskovaná nevraživost.

Vasil Biľak na archivním snímku
Slavnostní zahájení provozu metra C se konalo 9. května 1974 na Kačerově. U...
Gustáv Husák a Leonid Brežněv

Mezi spojence generálního tajemníka řadí Ludvíka Svobodu, Petera Colotku či Lubomíra Štrougala. Toho líčí jako někdejšího kandidáta na nejvyšší funkci, který však „pochopil, že jeho politická budoucnost závisí na jeho výkonu ve funkci premiéra, a tak se od stranických záležitostí drží dál.“

Blažek má za to, že autor zprávy velmi dobře postihl tehdejší rozložení sil. „Je to velmi bystrá a zajímavá analýza. Jsou tam správně vyzdviženi Indra s Biľakem jako radikálové, kteří byli v opozici proti Dubčekovým reformám na jaře 68. Husák, Svoboda, Colotka a Štrougal měli tu linii složitější. Z archivů dnes však víme, že to byl Svoboda, kdo se Sověty to kompromisní kapitulační vyústění v Moskvě dohodl. To tady samozřejmě vidět není,“ vysvětluje Blažek.

Čekání na lepší dny

Počáteční obavy, že se z Československa po srpnové invazi stane brutální policejní stát, se podle zprávy CIA nenaplnily: „Režimní kontrola společnosti je dusná, týká se však spíš duše než těla. Je to intelektuální svěrací kazajka charakterizovaná verbální šikanou a nepřetržitým přesvědčováním.“

Zpravodaj CIA si všímá, že projevy disentu jsou řídké a každá „provokace“ je trestána vězením. „Občas se objeví znaky veřejné nespokojenosti - protirežimní letáky předávané z ruky do ruky, protisovětské nápisy na zdech, vzdálené protesty československého exilu. Nic z těchto snah však nedostane šanci dozrát v plnohodnotné disidentské hnutí,“ přečetli si šéfové CIA šest let před zrodem Charty 77.

Zveřejněné dokumenty

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v úterý zveřejnila na internetu téměř 13 milionů stránek odtajněných dokumentů, které byly dosud přístupné pouze ze čtyř počítačů v národním archivu v Marylandu. V on-line knihově je zároveň mnoho materiálů, které se týkají Československa. Jeden z nich hovoří například o atomovém dělu umístěném v Košicích (více zde). Dokumenty si můžete prohlížet ZDE.

Materiál kromě společenské apatie považuje za největší výzvu pro režim neutěšenou ekonomickou situaci. „Životní úroveň je podle komunistických standardů vysoká a výroba dále stoupá. Každý však vidí, že hospodářství je na tom daleko hůře, než se očekávalo v roce 1948 a daleko hůře, než v situaci, že by Praha zůstala součástí Západu.“

Blažek soudí, že právě popis toho, jaký důraz byl na 14. sjezdu kladen na prosperitu a plnění základních potřeb obyvatelstva, je jednou z nejzajímavějších částí zprávy. „Autor si tak všímá základního problému, který stál před Husákem a staronovým vedením strany: jak motivovat lidi, aby je podporovali aspoň tou vnější loajalitou,“ říká historik.

Autor analýzy CIA dochází k závěru, že Československo má nejhorší vyhlídky na zásadní zlepšení ekonomické situace ze všech východoevropských zemí. „Husákův režim čelí hořkosti a nedůvěře šířící se československou společností. Musí se proto spoléhat především na to, že vydrží a dočká se světlejších dnů,“ shrnuje vyhlídky režimu, který se udržel ještě osmnáct let.

Autor:






Hlavní zprávy

ALTECH Mladá Boleslav ,s.r.o. - Slávka Maupicová
Rozpočtáři/kalkulanti - PVC okna

ALTECH Mladá Boleslav ,s.r.o. - Slávka Maupicová
Středočeský kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.