Blair se domnívá, že odstranění Husajna bylo správným tahem, a jeho důvodem nebyly jen zbraně hromadného ničení, které - jak se ukázalo - Irák neměl.
"Stejně bych považoval za správné ho odstranit. Pochopitelně by se musela vyhodnotit rizika hrozby," řekl Tony Blair v rozhovoru pro BBC.
"Mluvilo se o tom, jakou hrozbou byl pro své okolí, i o tom, že vývoj zbraní hromadného ničení byl jednou z těchto hrozeb. Uvědomoval jsem si, že ani proti svým vlastním lidem neváhal použít chemické zbraně," dodal Blair.
Bývalý premiér země, která byla hlavním spojencem USA ve válce v Iráku, se bude příští rok zpovídat vyšetřovatelům. V červenci totiž vznikla nezávislá komise, která má roli Velké Británie posoudit. - více čtěte Britové začínají vyšetřovat válku v Iráku
V případě Británie jde také o otázku, zda země přislíbila účast ve válce ještě předtím, než se USA snažily získat pro invazi podporu Rady bezpečnosti OSN.
Britské jednotky do Iráku vtrhly s přesvědčením, že Husajn má zbraně hromadného ničení, které může během 45 minut aktivovat. To se však nepotvrdilo a na mnohé země (v čele s USA a Velkou Británií) se snesla kritika.
