"Můžeme hovořit pouze o latentní diskriminaci, kterou lze těžko prokázat. Bez svědků nebo videozáznamu zaměstnavateli prakticky nedokážeme, že mu při výběru pracovníka vadila barva pleti. Máme ale řadu dopisů a stížností, které na problém poukazují," říká Ladislav Body.
Řešením by podle Bodyho byly peněžní postihy za odmítnutí zaměstnat obtížně umístitelné osoby. Návrh takového předpisu již existuje.
Romští aktivisté by přijali pomoc vlády, i když není jasné, v jaké podobě. Za vzor dávají rezort dopravy, protože při stavbě železničního koridoru se podařilo najít práci pro desítky Romů. Pozitivní diskriminaci, která by dávala při státních zakázkách přednost romským firmám, ale odmítá vláda i aktivisté. "Chceme mít rovné podmínky, nic víc," pravil předseda Romské iniciativy Štefan Ličartovský.
Ministr dopravy Jaromír Schling ovšem říká, že existují způsoby, jak některé podniky zvýhodnit: "Naše ministerstvo zpravidla o žádných zakázkách nerozhoduje. Poslední slovo má výběrová komise, a ta musí postupovat striktně podle zákona. Jestli je možno přispět, aby romské firmy získaly zakázku, tak je to už v podmínkách soutěží a výběrových řízení. Ty by potom umožnily dát přednost uchazeči, který se zaváže, že si jako subdodavatele vezme romskou firmu."
Podle Aleše Barana ze Sdružení romských podnikatelů a soukromníků je velký problém v tom, že ubývá možností manuální práce, kterou vykonávali zejména starší příslušníci romské komunity. Lidská síla je stále více vytlačována moderními technologiemi a strojovou technikou. "Bohužel v České republice neexistují téměř žádné programy podporující profesní vzdělanost Romů," podotkl Baran.
 |
