Humanitární pomoc Africe klame tělem. Západ si bere víc, než dává. Ilustrační...

Humanitární pomoc Africe klame tělem. Západ si bere víc, než dává. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vyspělé země si berou z Afriky víc, než jí posílají, tvrdí studie

  • 415
Velmoci se v posledních letech předhánějí v miliardových částkách napumpovaných do afrických ekonomik. Příliš se však nemluví o tom, že si z Afriky také mnohé berou. Situace došla až do té fáze, že příjmy světových velmocí vzešlých z Afriky již převyšují výši humanitární pomoci, upozorňuje nová analýza.

Studie podrobně rozebírající ekonomickou bilanci rozvojových afrických zemí vzešla ze spolupráce několika nevládních organizací ve Velké Británii a Africe. Do Afriky podle ní každý rok směřuje oficiální vládní humanitární pomoc ve výši 134 miliard amerických dolarů (v přepočtu asi 2,6 bilionu korun).

Obrovské množství peněz dostává povážlivé trhliny při pohledu na finance, které západní mocnosti z afrického kontinentu ročně naopak vytáhnou. Ty totiž činí 192 miliard (přes 3,8 bilionu korun). Afrika tak ročně tratí 58 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun), vyplývá ze studie (její plné znění v angličtině si můžete přečíst zde). V analýze však chybí propočet, kolik peněz posílají do Afriky neziskové organizací, které fungují nezávisle na státních orgánech, rozdíl mezi částkami proto nemusí být až takový.

Do vlastních řad střílí ve studii i britská nezisková organizace Health Poverty Action. Její ředitel Martin Drewry si myslí, že Velká Británie se sice tváří, že Africe humanitárně pomáhá, „ve skutečnosti to však slouží jen jako kouřová clona pro miliardy, které se (z Afriky) vytáhnou,“ sdělil Drewry serveru The Guardian.

Zahraniční firmy využívají podmínek v Africe

Ze studie vyplývá, že nejvíce africké rozvojové státy trpí využíváním zahraničních korporací, které z místní ekonomiky ročně vyvedou 46,3 miliard dolarů. Jejich působení v Africe se dá rozdělit do dvou kategorií. Buď svůj byznys na africkém kontinentu odstartují takzvaně na „zelené louce“, nebo se zavážou využít takzvané brownfields, tedy opuštěné a nevyužívané budovy a pozemky. Firmy odkupují takové budovy včetně techniky.

Roční výdaje afrických ekonomik
Typ výdajeObjem peněz (miliardy dolarů)
Splácení dluhů21
Investice do fondu rezerv25,4
Zisk mezinárodních společností46,3
Nezákonné peněžní úniky35,3
Převody financí do ciziny 3
Emigrace vysokoškoláků6
Nelegální těžba17
Nelegální rybaření a lov1,7
Adaptační opatření na změny klimatu36,6

Od září 2011 do března 2012 se v Africe odehrálo na 236 takových obchodů. Jednorázová finanční injekce do státních kas však má dlouhodobě spíše opačný efekt. Zahraniční firmy totiž využívají mnohaletých daňových úlev a z konkrétních výrobních odvětví vytlačují lokální společnosti. Když „daňové prázdniny“ skončí, firmy se v mnoha případech přesunou jinam.

Dobrým příkladem tohoto modelu je zneužití těžařského průmyslu ve státě Guinea, který je na druhém místě na světě v těžbě bauxitu. Daň z těžby se podle údajů Mezinárodního měnového fondu ve světě pohybuje mezi 45 až 65 procenty. Roční objem těžařského průmyslu Guiney činí asi 1,4 miliardy dolarů. Tamní těžbu však ovládá uskupení západních společností a Guinea tak při využití daňových úlev získá pouhých 48 milionů.

Na obranu zahraničních společností je však nutno podotknout, že jejich aktivity mají v rozvojových zemích Afriky také mnoho pozitivních aspektů. S vybudování továren místním lidem nabídnou mimo jiné tisíce pracovních míst. Zahraniční společnosti pak také stále častěji spojují se vstupem do konkrétního regionu i vybudování nové infrastruktury a modernizací vesnic. Tyto investice studie opomíjí. 

Půjčky místo jednorázových grantů

Nezanedbatelná část peněz z Afriky odtéká i kvůli půjčkám, které v posledních letech zažívají velký rozmach. Od roku 2006, kdy si africké země v zahraničí napůjčovaly 9,9 miliard dolarů, objem půjček vzrostl na 23,4 miliardy dolarů v roce 2012.

Čína a pomoc Africe?

Alternativou pro pomoc západních mocností se pro Afriku v posledních letech stává spolupráce s Čínou. Čínské miliardy putují zejména do infrastruktury, zejména pak dopravní sítě, píše server The Guardian. S nálepkou Číny pak vyrostly mimo jiné i vodní přehrady, sportoviště a mešity. V roce 2013 Čína v afrických státech investovala do projektů v hodnotě 20 miliard dolarů, píše server al-Džazíra. Veřejnost však stále častěji upozorňuje na to, že angažovanost Číny v afrických státech jen přiživí korupci na nejvyšších místech a podpoří pytláctví a pašování slonoviny. Ta je totiž v Číně žádaným artiklem a při miliardových investicích by africké úřady mohly nad pašováním přivírat oči (více o pašování slonoviny se dočtete zde).

Problémem však je, že Mezinárodní měnový fond se na tomto objemu půjček podílí jen z jedné třetiny, bezmála dvě třetiny půjček pak mají na svědomí soukromé bankovní instituce.

Ty využívají mnohdy kritické situace afrických ekonomik a nasazují vysoké úrokové sazby, které následně spustí začarovaný kruh dalšího půjčování. Ročně tak africké země dají na splácení svých dluhů z let minulých 21 miliard dolarů.

Stále více půjček přichází také od vlád jednotlivých zemí, zejména Japonska, Německa a Francie. Ty je však na veřejnosti prezentují jako nezištnou humanitární pomoc. Navíc také tyto země kvůli nárůstu objemu půjček snižují množství peněz určených na jednorázové rozvojové granty. Odpuštění části dluhů v uplynulých letech celý problém pouze odložilo a nyní se začínají naplno projevovat jeho následky. Africké země nutí k rozpočtovým škrtům, prodejům státního majetku a k méně výhodnému půjčování peněz od soukromých věřitelů.

Řešení je podle ekonomů poměrně jednoduché - Západ by měl ustoupit od poskytování velkých půjček s relativně vysokou úrokovou sazbou a spíše podporovat jednorázové účelové granty. Veškeré půjčky pochopitelně regulovat nejde, při jejich poskytování by tak měla být dodržována základní pravidla transparentnosti. Konkrétní využití půjčených peněz by měl schvalovat parlament cílové země a v ideálním případě by mělo dostat posvěcení i od Mezinárodního měnového fondu.

Roční příjmy afrických ekonomik
Typ příjmuObjem peněz (miliardy dolarů)
Oficiální humanitární pomoc od zemí OECD29,1
Humanitární pomoc od zemí mimo OECD0,4
Soukromé granty9,9
Vládní půjčky23,4
Půjčky pro soukromý sektor8,3
Příjem z akcií a směnek16,2
Přímé zahraniční investice23,2
Převody finančních prostředků z ciziny18,9
Příjem ze splacených dluhů4,3

Daňové úniky a podvody

Přes 35 miliard dolarů z Afriky každoročně mizí také kvůli nelegální činnosti, což je o celých 50 procent více, než činní průměr všech rozvojových zemí. Paradoxní je, že v afrických státech hojně propíraná korupce ve vládních sférách se na tom podílí pouhými třemi procenty. Nejvíce, 60 až 65 procenty, se na ztrátách podílí daňové úniky spojené s využíváním takzvaných daňových rájů.

Příkladem nečestného jednání může být například počínání druhého největšího pivovarského koncernu na světě, britského SABMiller. Ten vlastní mimo jiné i továrny v ghanské metropoli Accra. Ty mezi lety 2007 a 2012 vykázaly příjem na úrovni 60 milionů liber (asi dvě miliardy korun), výsledné účetnictví však uvádělo ztrátu. Kouzla s čísly umožnilo účelové půjčení peněz do daňového ráje na ostrově Mauricius. Ghaně tímto vznikly milionové ztráty na vybraných daních.

Zbytečné investice a změny klimatu

Peníze Afrika ztrácí podle studie i neúměrnými platbami do mezinárodního fondu rezerv. Ze 40 miliard dolarů investovaných v roce 2003 se peníze vložené do fondu v roce 2013 zvýšily na astronomických 215 miliard. Africké země tak pod nálepkou celosvětové ekonomické stability přicházejí o obrovské částky, které by mohly být využity na rozvoj ekonomik a stabilizaci rozvojových afrických zemí.

Které organizace spolupracovaly na studii?

Nezanedbatelná částka každoročně opouští Afriku i v oblasti nedovoleného rybolovu, pytláctví a těžby (více o pytláctví v Africe se dočtete zde). Na dvě miliardy dolarů Afriku přijde „odliv mozků“. Vystudovaní mladí lidé totiž stále častěji odcházejí do Evropy a Spojených států za lepšími podmínkami, které ve své domovině postrádají i kvůli nedostatku peněz na budování nemocnic, škol a dalších institucí, kde by se svým vzděláním našli uplatnění.

Paradoxní situaci Afrika čelí v oblasti investic do adaptačních prostředků na změny klimatu. Afrika se totiž podílí na emisích skleníkových plynů jen ze čtyř procent, následky změn klimatu a globálního oteplování se zde však projevují nejvíce a nejrychleji. Afrika tak ekonomicky doplácí na klimatické změny mnohem více, než světové velmoci vévodící statistikám emisí skleníkových plynů, uvádí server The Guardian.

Drewry na závěr obsáhlé studie uvádí, že změna v poskytování humanitární pomoci je nutná na celé řadě úrovní. Prostřednictvím regulačních reforem se musí zapojit vlády afrických států, změny však podle Drewry musí nastat i v samotné Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Musíme se posunout za pouhé poskytování humanitární pomoci a jít vstříc vyšší pravdě. Tou je odhalení skutečných vztahů mezi chudými a bohatými. Musíme také postavit před odpovědnost naše (politické) lídry,“ myslí si Drewry.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video