Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět zděsilo video, na kterém syrský povstalec pojídá srdce nepřítele

  10:09aktualizováno  16:36
Organizace Human Rights Watch tvrdí, že jeden z vysoce postavených členů syrských rebelů pojídal srdce a játra mrtvého vojáka ve službách režimu Bašára Asada. Dokládá to nekvalitní video zveřejněné na internetu. O situaci v Sýrii v úterý jedná také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ruský prezident Vladimir Putin.

Organizace Human Rights Watch totiž přišla s šokujícím odhalením, podle kterého měl jeden z vysoce postavených členů syrských rebelů na otřesném videozáznamu pojídat srdce a játra mrtvého vojáka režimu Bašára Asada. | foto: metatube.com

Human Rights Watch uvádí, že za natočením otřesného videa zřejmě stojí syrská rebelská brigáda Omara al-Farúka. Na záběrech je patrné, jak jeden z velitelů této skupiny, který byl později identifikován jako Abú Sakkar, nejprve rozřezává hrudník a břicho mrtvého vojáka a následně z něj vyjme srdce a játra. Kameraman vše klidným hlasem komentuje: "Abú Sakkar právě vyřezává játra z mrtvoly..." A dále popisuje vše, co je na záznamu vidět.

Abú Sakkar se pak otočí do kamery a prohlásí: "Přísahám Bohu, vojáci Bašára Asada, vy psi - sníme vaše srdce a játra. Bůh je velký, hrdinové z Bábá Amru, vyvražděte alávity a vezměte si jejich srdce." K alávitům, menšinové větvi šíitského islámu, se mimo jiné hlásí i syrský diktátor Bašár Asad a špičky jeho bezpečnostního aparátu. Většina syrských povstalců jsou sunnité.

Na závěr videozáznamu Abú Sakkar pozdvihne vyříznuté orgány a zakousne se do nich. Z důvodů extrémní povahy videozáznamu se organizace Human Rights Watch rozhodla, že ho nebude zveřejňovat, na internetu se i přesto objevilo několik jeho verzí. Podle informací CNN prý video na internet umístili lidé loajální syrskému prezidentovi.

Fotogalerie

Dosud není jasné, zda tato rebelská skupina jednala se souhlasem vedení Syrské osvobozenecké armády. Human Rights Watch také uvádí, že členové této brigády jsou zodpovědní i za nedávné ostřelování šíitů v Libanonu. "Aby se Sýrie zbavila podobných otřesných incidentů, je potřeba spolupráce všech znepřátelených stran," uvedl ředitel Human Rights Watch pro Střední východ.

Vedoucí Nejvyšší vojenské rady syrské opozice pro magazín Times uvedl, že "takové násilí je neakceptovatelné a žádným vojákům pod působností rady by takové jednání nemělo být dovoleno".

Podle webových stránek brigády Omara al-Farúka byla tato skupina založena v říjnu roku 2012. K jejím členům patří zejména bojovníci z povstalecké čtvrti Bábá Amr ve městě Homs, které se Asadovi vojáci před rokem po usilovném ostřelování zmocnili.

Podle organizace na ochranu lidských práv byla ofenziva vládních vojsk v Homsu jedním z největších krveprolití syrské občanské války, která se táhne už dva roky a vyžádala si už 80 tisíc životů. Syrští aktivisté však v úterý zveřejnili nový odhad, podle nějž v zemi zahynulo nejméně 94 tisíc lidí, počet obětí však může dosahovat až 120 tisíc. Z toho nejméně 41 tisíc mrtvých údajně tvoří alávité.

O situaci v Sýrii jedná i Putin a Netanjahu

Situace v Sýrii je hlavním tématem aktuálních rozhovorů mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který v pondělí zahájil svou návštěvu Ruska. Putin již dříve vyjádřil znepokojení nad izraelským odstřelováním cílů v Sýrii. Izrael pak po Rusku požaduje, aby Damašku nedodal pokročilé protiraketové systémy S-300, píše server BBC.

Bilance obětí

Více než dvouletý konflikt v Sýrii si podle nejnovější bilance Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) vyžádal nejméně 94 000 mrtvých. Reálné číslo obětí na obou stranách se ale podle šéfa této opoziční exilové organizace Ramího Abdar Rahmána pohybuje kolem 120 000.

Svou předchozí bilanci mrtvých OSDH navýšila poté, co získala informaci o počtu mrtvých z regionů Tartús a Latákíja u středomořského pobřeží. Ty jsou obývány převážně alávity, tedy příslušníky odnože šíitského islámu, k nimž patří i prezident Bašár Asad. Mezi potvrzenými 94 tisíci obětí občanské války v Sýrii je podle Rahmána 41 000 alávitů.

                                ČTK

Pokud by je syrská armáda dostala, zvýšilo by to výrazně její obranyschopnost a zkomplikovalo možnost jakékoli případné intervence ze vzduchu. Izrael se rovněž obává, že by protirakety mohly padnout do rukou libanonského Hizballáhu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden prohlásil, že Moskva žádné nové rakety Damašku neprodala a dokončuje prý jen realizaci starších zbrojních kontraktů. Je-li mezi nimi i kontrakt o raketách S-300, Lavrov neupřesnil.

Putin po rozhovorech s Netanjahuem v Soči prohlásil, že je důležité vyhnout se čemukoliv, co by válku v Sýrii zhoršilo. Podle agentury Reuters tím varoval před možnou zahraniční intervencí či vyzbrojování rebelů Západem.

Syrští představitelé se mezitím vyjádřili k plánované mezinárodní konferenci, na jejímž pořádání se dříve domluvily Spojené státy a Rusko a na které by se měli sejít představitelé syrských rebelů a současného režimu. Ministr informací Sýrie Umrán Zuhbí uvedl, že chce nejprve znát podrobný plán konference, a až následně se rozhodne, zda se jí Sýrie bude účastnit. Zároveň dodal, že odmítá, aby se na konferenci jednalo o budoucnosti prezidenta Asada.

Na nedělním setkání amerického prezidenta Baracka Obamy a britského premiére Davida Camerona se oba státníci shodli, že budou podporovat zvýšení tlaku na Asadův režim. "Budeme pokračovat ve vyhodnocování faktů kolem použití chemických zbraní v Sýrii a tato fakta nám pomohou směřovat naše další kroky," uvedl Obama. Britský premiér prohlásil, že nelze vyloučit důraznější krok proti Sýrii, jelikož se prý množí důkazy, že tato země použila chemické zbraně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.