V narážce na název alba se nabízí poznámka, že album přináší všechno, co dělá už tolik let Katapult Katapultem. Průzračně jednoduché písničky s vlivy hard rocku, beatu, boogie či blues rocku mají už dlouhá léta stabilní publikum, které pranic nezajímá, že někomu jinému připadá "půvabně" kostrbatý muzikantský minimalismus Katapultu úsměvný.
Však taky na obalu chlapík, který podle zkarikovaných rysů nejspíš představuje Oldu Říhu, ukazuje na kohosi dlouhý nos a všem je jasné, o co tady jde.
Kapele to ale nestačí a poselství blbým kritikům korunuje nekonečných osm minut trvající kolorátkový "testament" Živýho mě nedostanou.
Všechno nebo nic je mimořádně strašná deska. Doslova z každého momentu čiší bezradnost paradoxně promísená se sebevědomím. A to nijak nenarážím na odbytý booklet nebo na fakt, že nebýt zmiňované nekonečné suity Živýho mě nedostanou a dvou bonusů (anglické verze titulní skladby a chaotické předělávky dávného katapultího hitu Až…2006, v níž se bez ladu a skladu nesmyslně překřikují borci formátu Jožo Ráže, Fanánka, Mekyho Žbirky, Josefa Vojtka nebo Maťa Ďurindy) netrvala by deska snad ani půl hodiny.
Nahrávku provází tradičně řídký a bezvýrazný zvuk, unavené drnkání na kytaru odnikud nikam, které se tváří jako bezva odvaz, "poetické" texty, které se zoufale vzpouzejí ladit s malátnými hudebními podklady, nechybí samozřejmě ani rozverné "pomrkávání" na posluchače, který si má patrně libovat, jaká je to všechno super legranda. Rozebírat intonaci, frázování a teatrálně chlapáckou výslovnost Oldřicha Říhy, který je vokálně snad ještě křečovitější než při své pověstné hře na kytaru, ani nemá smysl.
Je ovšem nade vší pochybnost, že album formátu Všechno nebo nic má velký potenciál zapsat se do paměti. Něco takového věru není ke slyšení každý den a minimálně songy Drtič, Láska je ztracená hra nebo Blues o výkladní skříni by si měl povinně každý fanda rockové hudby naposlouchat bez návodných výkladů. Velmi nerad bych vás totiž takto suchým zprostředkováním připravil o zážitek.
KATAPULT – Všechno nebo nic
Monitor/EMI, délka CD 47:01
