V jeho provedení jsou to velmi úspěšné produkty. Minulé desky prodal přes dva miliony kusů.
Nové album Palookaville bude pravděpodobně ještě úspěšnější. Je o něco konzervativnější než předchozí desky, protože skladby nelepí jen z několikavteřinových úryvků, ale tu a tam si některý kytarový nebo klávesový part ve svých stavebnicích natočí sám.
To dodává mechanickým konstrukcím lidský rozměr, který v tomto druhu taneční hudby chyběl.
Druhým rysem, který Cooka odlišuje od většiny kolegů, je hravost. Palookaville je plné hudebních žertíků, které pravděpodobně ocení pouze autor sám.
Je to takové "kdybyste věděli, z čeho jsem to postavil…". Samozřejmě nevíme, ale požitek, s nímž do nás autor slepenou zvukovou drť pere, vnímáme jako radost ze hry a z tvoření.
Výjimečnost Fatboye Slima tkví v tom, že z hudebních zlomků vytváří opravdové písně. Většinu tvůrců v této oblasti zajímá hlavně rytmus a energie.
Cook dělá nové melodie a dbá na to, aby každá ze skladeb byla stylově vyjasněná. Deska Palookaville v tom trochu připomíná "Bílé album" od Beatles.
Ti tehdy také sledovali, co se na hudební scéně děje, a pod vlivem nových směrů vytvářeli své vlastní ohlasy. Singl Slat Dot Dash například připomíná hardcore, Jin Go Lo Ba si na základě známé skladby hraje s drum'n'bassovým stylem a závěrečné provedení už 30 let populární rockové skladby The Joker demonstruje, že i módní retro se dá dělat elektronickými prostředky.
Jedenačtyřicetiletý Fatboy Slim už nic zásadně nového nepřináší, ať tvoří sám nebo s někým, jeho hudební jazyk je definován. Ale jeho hudba je natolik vtipná, že jednou za dva nebo tři roky nová deska hodně potěší.
 Britský hudební producent a DJ Fatboy Slim, vlastním jménem Norman Cook |
