Zkoušíte teď roli Chrise v muzikálu Miss Saigon. To pro vás musí být na začátku kariéry obrovská zkušenost.
Co k tomu můžu říct jiného, než že je to naprostá paráda, super příležitost. Pokud se všechno povede, bude to pro mě především hrozný vnitřní úspěch. Pokud ne, pak to bude... průšvih.
Nebudete jenom zpívat, v muzikálu budete muset také hrát. Máte nějaké herecké zkušenosti?
Kdysi jsem hrával amatérské divadlo, ale pořádnou hereckou průpravu nemám. Právě proto jsem zvědavý, jak to dopadne, jak budou vypadat zkoušky. My zatím zkoušíme mimo divadelní prostory, jenom pěvecké party. Těším se na to, co bude muzikál ve skutečnosti obnášet, co to bude pro mě znamenat.
K písničce Feel jste natočil také "klip" pro televizi Nova. Jak jste s ním spokojený?
Nápad klipu byl perfektní, sedím před televizí a pořád přepínám programy, protože jsem na každém kanále. Klip jsem točil celý den a většinu času mi zabralo jenom převlékání, protože jsem měl dohromady asi osm kostýmů a paruk. Konečnou fázi klipu, kdy zpívám písničku před televizí, jsme už měli sfouknutou za půl hodiny. Škoda, že ve výsledku to nevyznělo tak, jak jsem si původně myslel.
Jak jste se cítil při natáčení?
My jsme snad ani nepočítali, že to bude videoklip, spíš to měl být takový obrázkový doprovod k písničce. Ono to taky tak ve skutečnosti bylo, na klip je určitě potřeba víc peněz i víc času. Ale ten nápad stál za to.
V pořadu SuperStar jdou do nebe jste zpíval ústřední písničku z filmu Alladin, která je pomalá, podobně jako skladba Feel. Líbí se vám takové písničky víc?
To snad ani ne, ale koncepce pořadu byla, že se musí střídat rychlé a pomalé písničky, aby vynikl jejich kontrast. Já jsem se dlouho nemohl rozhodnout, jestli si vybrat něco rychlejšího, nebo pomalejšího, ale když jsem zjistil, co si vybrali další finalisté, zvolil jsem Alladina.
Tam jste si zazpíval se zpěvačkou Dashou...
Právě ona nakonec vybrala Alladina. Nemá sice moc času, ale rozhodně ho má teď víc než já a má samozřejmě také větší přehled, co se týká hudby.
Populárním jste se stal díky soutěži, najednou se z vás stala celebrita, která se stýká s opravdovými hvězdami. Jak se mladý muž z Horního Slavkova v takové společnosti cítí?
Je velice zajímavé sledovat, jak populární lidé působí mimo jeviště nebo pódium, jací jsou v soukromí, v jádru. Znamenalo to, že některých lidí si dál nesmírně vážím, na jiné jsem hodně změnil názor.
V soutěži Česko hledá SuperStar jste byl druhý nejstarší. Byla to pro vás nějaká výhoda?
Já jsem vychytal ten nejlepší možný věk, protože když jsem se do soutěže hlásil, dokončoval jsem střední školu. Příští týden dodělám maturitu a mám hotovo. Nevím, jak to budou dělat další, třeba holky Aneta, Šárka nebo Petra Páchová, protože mají hodně našlapaný program, ale přitom musí chodit dál do školy.
Budete chtít dělat nějakou vysokou uměleckou školu?
Protože maturitu ještě nemám, nemohl jsem si zatím podat přihlášku, ale za rok to určitě zkusím. Já mám vlastně teď celý týden svaťák, jedině dneska jsem udělal výjimku, vstal jsem od učení a odjel do Pardubic. Ale to nešlo nepřijet, protože jsem tu nikdy nebyl a hlavně protože mám možnost se potkat s tolika dalšími finalisty. Takovou příležitost možná už nikdy mít nebudeme.
Teď jste slavní...
...kdepak, nejsme slavní, jsme jen známí.
Jste známí, ale boom okolo SuperStar může utichnout. Jste na něco takového připravení?
Snažím se pořád stát nohama na zemi. Ale je pravda, že zážitky, čas a zkušenosti, které jsme se SuperStar udělali, nám nemůže nikdo vzít. A určitě nás také nějak pozměnily. Teď je jen na nás, co s tím dokážeme udělat, jestli na sobě budeme dál nějak pracovat. Kdyby to u mě neklaplo, můžu uniknout. Do Švýcarska, kde žije můj otec. Tam bych chtěl studovat dál a jak jinak než muziku, ta je prostě můj život.
